Doporučení HSHMP – Každý ví, že v horkých letních dnech je třeba dostatečně pít, v poledních hodinách se chránit před přímým slunečním svitem a nosit lehké vzdušné oblečení. Přesto každoročně v letních dnech záchranná služba sváží jednoho „zapomnětlivce“ za druhým do nemocnic s diagnózou přehřátí, úpal či úžeh… Někdo opravdu zapomene, častěji ale spoléháme, že „dnes to ještě zvládnu“ nebo „dnes ani není takové horko“, případně „chvilka na slunci nikoho nezabije“, „až budu mít žízeň, tak se napiju“ nebo „nakoupit si přece musím“.

Nu, nemusím. Nemusím nakupovat zrovna v největším vedru. Můžu jíst, co je zrovna doma, a nakoupit zítra nebo za týden nebo si nechat nákup přivézt.

V té chvíli, až budu mít žízeň, je už organismus dehydratovaný. Přehřátý organismus toho mnoho nezvládne. Pít je třeba průběžně, nejlépe čistou vodu nebo slabý vlažný čaj nebo dosti ředěný džus, případně omezené množství minerální vody. Množství potřebných tekutin je individuální (podle okolní teploty, podle typu a energetické náročnosti činnosti, kterou je třeba vykonávat, podle věku a zdravotního stavu), lze říci, že u zdravého dospělého to nejspíš bude víc než 2 litry, u školáků 60 – 80 ml na kg tělesné hmotnosti, u malých dětí raději podle doporučení lékařů a příslušných tabulek. Odkaz např. zde: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/03/02.pdf

Spolehlivým ukazatelem, že je v organismu dostatek tekutin, je světlá barva moči. Naproti tomu rozhodně velmi nespolehlivým ukazatelem je pocit žízně, nejen starší lidé jej často postrádají.

Doma je nepochybně potřeba větrat i v horkých dnech, ale vhodný čas na větrání je velmi brzy ráno a pozdě večer, spíš nad ránem. Přes den je lepší nevětrat vůbec, a lze-li to, zakrýt okna (nejlépe venkovními) žaluziemi nebo závěsy. V případě, že se byt rychle ohřívá, je dobré nechat na jindy nebo odložit všechny činnosti, při kterých se teplo zvýšeně vyvíjí: vaření, pečení, žehlení, větší úklid. Samozřejmé je přeložení sportovních činností na chladnější část dne. Pokud máme doma nebo na pracovišti klimatizaci, je třeba ji nastavit tak, aby chladila jen o 5°- 7°C níž než je venkovní teplota. Byt je možno jednoduše ochlazovat například i rozvěšenými mokrými textiliemi.

Při pohybu a pobytu venku je třeba se chránit v čase mezi 11 a 15 hodinou před expozicí přímému slunci, používat krémy s ochranným faktorem, chránit hlavu před přehřátím. Ideální je pobývat ve stínu s možností se příležitostně ochlazovat. Například ve vodě nebo v prostorách přirozeně chladných (sklepy, stavení se silnými kamennými zdmi, prostory metra, klimatizované obchody apod.)

Vhodné oblečení je nejlépe z přírodních lehkých materiálů, světlé, vzdušné, pokud možno nepřiléhavé, aby umožňovalo přirozený odpar z těla. O obuvi to platí obdobně.

Strava v horkých dnech je nejlépe lehká, s dostatkem ovoce a zeleniny, netučná, ne zbytečně sladká. Vhodné jsou zeleninové a ovocné saláty doplněné třeba rybím či drůbežím masem, studené polévky tzv. „balkánského typu“ apod. Potřeba tekutin je již v textu zmíněna. Má smysl vynechat alkoholické a kofeinové nápoje.

Shrnuto a zjednodušeno: dostatek tekutin, přizpůsobené stravování, lehké oblečení, ochrana před přímým sluncem a zajištění přiměřené teploty prostoru kolem nás nám umožní užít si krásných letních dní s radostí a bez zdravotních komplikací.

Další informace zde:

• https://www.nzip.cz/clanek/1467-jidlo-a-piti-v-horku
• https://www.nzip.cz/clanek/970-obecne-zasady-pro-sportovani-v-letnim-obdobi
• https://szu.cz/aktuality/jak-si-chranit-zdravi-v-tropickych-dnech/
• https://szu.cz/tema/zivotni-prostredi/kvalita-vody/balena-voda/pitny-rezim/

Zdroj: HSHMP