Bezpečnost potravin

Dvojité osvalení u plemene charolais a ŠP

Vydáno: 27. 1. 2020
Autor: ČSCHMS

Jak z hlediska šlechtění přistupovat k nositelům mutace genu pro myostatin, která způsobuje tzv. dvojité osvalení.

Ve čtvrtek 16. ledna se konalo zasedání rozšířené Rady plemenné knihy charolais. Hlavním tématem byla debata nad tím, jak z hlediska šlechtění přistupovat k nositelům mutace genu pro myostatin, která způsobuje tzv. dvojité osvalení (double muscling), zejména ve vztahu k mutaci F94L, jejíž výskyt byl u plemene charolais zdokumentován teprve v nedávné době a její dopad tedy není zatím dostatečně vědecky probádán. Nedávno schválený šlechtitelský program (ŠP) ke genetickým mutacím přistupuje s přiměřenou obezřetností, aniž by však bránil nositelům v působení v plemenitbě. Přesto Rada PK CH vnímá, že je třeba na nejnovější trendy a poznatky reagovat, proto se touto otázkou velmi vážně zabývá.

Co je myostatin?

Gen myostatin se vyskytuje u všech savců a při správném fungování ovlivňuje produkci proteinu, který kontroluje růst svaloviny. Přirozené mutace tohoto genu produkují proteiny, které jsou méně účinné při kontrole svalového rozvoje, což má za následek zvýšenou zmasilost. U skotu existuje devět známých mutací genu myostatinu, z nichž některé jsou specifické pro určité plemeno a jiné se vyskytují u více plemen. U masných plemen se nejčastěji setkáváme se třemi hlavními mutacemi: Q204x, nt821 a F94L. U plemene charolais je nejčastější mutace označovaná jako Q204x. V druhé polovině roku bylo ve Francii zjištěno, že některá zvířata jsou nositeli i mutace F94L, která se vyskytuje zejména u plemene limousine.

Varianta F94L – Toto je patrně nejznámější varianta vzhledem k vysoké úrovni publicity, které se jí v posledních letech dostává. F94L zvyšuje velikost svalových vláken, aniž by docházelo k současnému zvýšení obtížnosti otelení, ke snížení plodnosti nebo snížení dlouhověkosti. U plemene limousine tento gen nese zdaleka největší část populace. Homozygotní zvířata (dvě kopie F94L) vykazují zvýšení zmasilosti až o 19 % a výtěžnosti masa až o 8 %, což také znamená zlepšenou přeměnu krmné dávky na svalovinu (konverzi). Kvalita masa je také obvykle lepší – vyznačuje se vyšší mírou křehkosti, sníženým obsahem tuku a vyšším podílem nenasycených mastných kyselin. Heterozygotní zvířata také vykazují tyto vlastnosti, ale ne v takové míře. V důsledku vysokého výskytu této mutace v populaci plemene limousine je většina zvířat F94L homozygotní a to se promítá do jejich charakteristik: zvýšená zmasilost bez negativních projevů.

Varianta nt821 – Tato varianta je recesivní a je přenášena menším procentem zvířat v tomto plemeni. Co do exteriéru se projevuje podobně jako F94L avšak zvířata s touto mutací v homozygotní formě mohou vykazovat mírně zvýšené porodní váhy, což může znamenat i obtížnější porody. Jsou–li zvířata nositeli obou genů (F94L/ nt821), budou i nadále vykazovat dobré jatečné vlastnosti, ale jsou méně náchylná k riziku těžších porodů.

Varianta Q204x – U této mutace je prokázáno, že v homozygotní formě (dvě kopie genu Q204x) přináší vedle kladů (větší hloubka beder, snížení vrstvy tuku a větší křehkost masa) také značné problémy při telení, snížení mléčnosti, zhoršení plodnosti, případě i zhoršení motoriky pohyby. Proto se nositelé využívají výhradě v křížení, kde se u narozených telat projevují v podstatě jen pozitiva spojená s lepším osvalením.

Proč se problematikou dvojího osvalení Rada PK zabývá?

Na konci roku 2019 schválilo Ministerstvo zemědělství změnu šlechtitelského programu plemene charolais. Schválení novely ŠP bylo výsledkem dvouletých příprav a konzultací, během kterých byla při revizi dokumentu řešena i problematika mutací genu pro myostatin (respektive dvojí osvalení). Vzhledem ke složitosti dané problematiky, rychlému vývoji v této oblasti, ale zároveň z důvodu absence informací podložených odbornými studiemi s konkrétními závěry pro plemeno charolais (zejména u některých typů mutací), se přistoupilo k obecnější formulaci, která v případě potřeby dává Radě PK možnost upravovat podmínky pro využívání zvířat (prokazatelných nositelů zájmových mutací genu pro myostatin), aniž by se muselo vždy přistoupit ke změně ŠP. Rada PK CH má tak možnost vydat doporučení dle aktuální situace, popř. upravit podmínky pro naskladnění býků do odchovu při jejich každoroční aktualizaci.

Z novelizovaného ŠP jasně plyne, že není snahou zvířatům s výskytem mutace v genu pro myostatin bránit v působení v další plemenitbě, ale je třeba ke každé z mutací přistupovat individuálně a obezřetně a rozhodnutí Rady PK opírat o podložené odborné studie a také přihlížet k tomu, jak se k daným zvířatům přistupuje v zemi původu. Jak již bylo zmíněno, výskyt mutace F64L u plemene charolais je i v zemi původu relativní novinkou, je však typickou mutací v populaci plemene limousine. Frekvence výskytu této mutace u plemene charolais je zatím i ve Francii nízká. Všechny dostupné odborné studie se pro mutaci F94L se tedy týkají pouze plemene limousine a jejich závěry se různí. Zatímco starší studie se přiklánějí k „neškodnosti“ a pozitivnímu přínosu, nejnovější studie z léta 2019 již původní závěry plně nepotvrzuje. V tuto chvíli je tak jediným zdrojem, ve kterém se mluví o mutaci F94L u plemene charolais, materiál určený k marketingovým účelům konkrétní firmy, který však nelze považovat za odbornou studii podloženou testováním.

Z těchto důvodů (nedostatku podložených informací) se Rada PK CH snaží k problému přistupovat opatrně a s ohledem na možné negativní dopady, které může daný gen v populaci napáchat. Problematiku lze připodobnit k plošnému využívání bezrohých býků, které přineslo zjevné problémy (ztráta osvalení potomků, problémy s telením dcer apod.). Je také otázkou, k čemu může dojít u potomků, pokud dojde ke kombinaci různých mutací genu pro myostatin. Výsledek nelze s jistotou ani odhadnout, natož podložit, ale může dojít ke zvýšení porodní hmotnosti, či snížení mléčnosti, tak jako je tomu prokazatelně u známé mutace Q204x.

Z výše uvedených objektivních důvodů došla Rada PK CH k těmto závěrům:

Závěr I: Rada PK má zájem o monitoring výskytu (mutací) genu pro dvojí osvalení v populaci CH na území ČR, proto žádá chovatele o plošné testování zvířat (jalovic, krav a býků).

Závěr II:  Rada PK se usnesla, že s účinností od 1.6.2020 bude testování býků a jalovic (při prodeji, resp. při testaci SNP) na mutaci dvojího osvalení Q204x povinné. Homozygotní nositel mutace Q204x bude automaticky zařazován do hl. oddílu „A“ PK třídy III.

Závěr III:  Bezodkladně se započnou jednání s laboratoří imunogenetiky ČMSCH a.s. ohledně možnosti testování mutace F94L u CH.

Závěr IV: Vzhledem k absenci studií k mutaci genu dvojího osvalení F94L u plemene CH a vzhledem k faktu, že v zemi původu jsou zvířata s touto mutací zapisována do hlavního oddílu PK, bude se stejným způsobem přistupovat k nositelům této mutace také na území ČR. Zvířata s doloženou mutací F94L budou zapisována do hl. oddílu „A“ PK třída I. Vliv mutace F94L na populaci v ČR bude sledován a vyhodnocován. Pokud se v budoucnu prokáže, že se vlastnosti potomků nositele genu prokazatelně zhoršují, bude daný býk přeřazen do nižší třídy (III.), tedy určen k využití v komerčních chovech (nikoli k čistokrevné plemenitbě).

• Kompletní zápis z jednání Rady PK CH najdete zde.

 

Zdroj: ČSCHMS