Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví.

Foto: Shutterstock

Salicyláty jsou skupinou přírodních látek běžně obsažených v celé řadě potravin rostlinného původu, které jsou součástí naší výživy. Se salicyláty, ať už jsou součástí potravin nebo léčivých přípravků, jsou spojovány různé účinky na naše zdraví, a proto je důležité mít o nich určité povědomí.

Hlavním představitelem salicylátů je kyselina salicylová, z jejíž chemické struktury se odvozují další látky patřící do této skupiny. Člověk přijímá salicyláty ve své výživě od nepaměti. První zkušenosti s jejich vědomým využitím se datují již do starověku, kdy z částí rostlin (např. vrbová kůra) s jejich přirozeně vysokým obsahem byly připravovány léčivé přípravky proti horečce (antipyretické působení), proti bolesti (analgetické působení) a proti dalším projevům zánětu (antiflogistické působení). V dnešní době je patrně nejužívanějším salicylátem kyselina acetylsalicylová, která je hlavní účinnou látkou léku aspirinu (nebo acylpyrinu), a to i přesto, že aspirin v oblasti protizánětlivé terapie zažívá již nějakou dobu svůj ústup ze slávy. Je to z toho důvodu, že současná medicína má možnost využít účinnější látky bez přítomnosti nežádoucích účinků aspirinu jako jsou poškození žaludeční sliznice nebo alergické reakce.

Spotřeba aspirinu je však nadále vysoká kvůli jeho účinkům na snižování srážlivosti krve (tzv. antiagregační účinek), čehož se využívá pro snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob (v nízkých dávkách 75–162 mg/den). Jedním z nových potvrzených účinků kyseliny acetylsalicylové je fakt, že v podobných dávkách snižuje i riziko vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva.

S vědomím těchto účinků se tedy nabízí otázka, zda může příjem salicylátů vyskytujících se v naší výživě hrát též určitou roli ve snížení rizika vzniku těchto chorob. (Údaje o obsahu salicylátů v potravinách se poměrně značně liší.) Za nejbohatší zdroje salicylátů v naší stravě jsou považovány: ovoce ( 0,2-3,2 mg/kg), zelenina (0,3-1,3 mg/kg) a byliny a koření (5,1-28,6 mg/kg). Na množství salicylátů má vliv způsob ošetřování rostlin během pěstování (např. zelenina neošetřená chemicky jich má vyšší obsah). Údaje o obsahu salicylátů v potravinách se liší. Záleží, zda se stanovují v čerstvých nebo sušených potravinách, přesnější pro jejich stanovení jsou nové analytické metody. Podle odborníků je průměrný příjem salicylátů typickou smíšenou stravou cca 6 mg/den. Při srovnání tohoto množství s dávkami kyseliny acetylsalicylové využívanými v prevenci vzniku kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, je jasné, že příjem salicylátů stravou nebude ke snížení rizika vzniku těchto chorob nijak významně přispívat. To však nic nemění na tom, že příjem ovoce a zeleniny je obecně považován za ochranný faktor proti vzniku výše uvedených chorob.

Salicyláty ale nejsou spojovány pouze s pozitivním působením na lidský organismus. Nelze opomenout, že někteří lidé mají nežádoucí reakce (nesnášenlivost nebo alergii) na kyselinu acetylsalicylovou projevující se např. astmatem, nevolností, bolestmi hlavy nebo kopřivkou. Tito lidé pak mohou trpět stejnými obtížemi i po požití mnohem menšího množství salicylátů vyskytujících se v potravinách jako rajčata, meruňky, broskve, třešně, jahody, rozinky nebo pomeranče.

V 70. a 80. letech minulého století se příjem salicylátů ve stravě dával do možné souvislosti s projevy hyperaktivity u dětí. K této hypotéze se dospělo na základě pozorování, kdy u dětí s astmatem či kopřivkou se po vyřazení zdrojů salicylátů ze stravy zlepšily nejen tyto zdravotní problémy, ale i některé prvky jejich chování související s hyperaktivitou. Souhrnné práce ze současnosti však tuto hypotézu nepotvrdily.

Jaké hlavní poznatky o salicylátech si můžeme odnést? Za zdaleka nejdůležitější salicyláty ve vztahu k našemu zdraví lze pokládat ty, které jsou v terapeutických dávkách součástí léčivých přípravků. Pokud nemáme nežádoucí reakce na salicyláty, pak jejich příjem potravou patrně nemá praktický dopad na zdraví.

Autor: Petr Loskot

Literatura:  

• Garcia-Albeniz, X. & Chan, A.T. (2011) Aspirin for the prevention of colorectal cancer. Best practice & research. Clinical gastroenterology. [Online] 25 (0), 461–472. Available from: doi:10.1016/j.bpg.2011.10.015 [Accessed: 7 November 2017].
• Machačová, D. (2008) Bakalářská práce Salicyláty v potravinách. Brno, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.
• Perry, C.A., Dwyer, J., Gelfand, J.A., Couris, R.R., et al. (1996) Health effects of salicylates in foods and drugs. Nutrition Reviews. 54 (8), 225–240.

Zdroj článku: viscojis.cz