Foto: Shutterstock

V počtu obézních se držíme na pomyslné evropské špičce. Vždyť nadváhou či dokonce obezitou trpí zhruba polovina Čechů. Jak a proč s touto civilizační chorobou bojovat, která zdravotní rizika a komplikace s sebou nese či jak účinné jsou potravinové doplňky slibující pomoc při hubnutí? Ptali jsme se expertů v oboru obezitologie.

O obezitě se mluví jako o epidemii moderní doby. Korpulentní ženy přitom zobrazují i 25 tisíc let staré sošky Willendorfské a Věstonické venuše. Jak častá byla obezita v různých historických obdobích? Byla už tehdy považována za určité stigma?

prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., VFN v Praze: Obezita byla dříve zcela výjimečná a problémem začala být až ve druhé polovině dvacátého století. Naopak v dobách Věstonické venuše byla žena plnějších tvarů předpokladem dobré plodnosti a schopnosti donosit dítě a mírná obezita byla považována spíše za klad.

MUDr. Robin Urbánek, Zlín: Tyto známé sošky (u všech nacházíme výrazné nahromadění tuku v oblasti břicha, hýždí a mohutné poprsí) vždy znamenaly hojnost a plodnost. První informace o obezitě máme již z dob starověkého Egypta. Faraon Ramses III., jakož i další faraóni, trpěl obezitou. Ve starém Řecku, Římě, starověké čínské medicíně však vidíme snahy o zdravý životní styl a tehdejší lékaři poukazují na rizika obezity. Objevila se snaha ji léčit (například akupunkturou), doporučovalo se zmenšení porcí jídla, běhání, masáže. Ve středověku naopak bohatí feudálové a šlechtici holdovali jídlu a pití alkoholu. Kromě obezity se u nich proto často vyskytovala i dna. Naproti tomu církev vyznávala hladovění a půst jako nástroj očisty těla. V období baroka byla naopak obezita skoro ideálem krásy, výrazem úspěšnosti a blahobytu. Kolem 18. století se opět názor mění, obezita je už popisována jako výsledek zvýšeného příjmu potravy a nedostatku pohybu a ideál krásy se mění ve prospěch štíhlosti, příkladem může být rakouská císařovna Sissi. Tento kult přetrvával až do počátku 20. století, pak se opět vrací kult oblých tvarů, a to až do jeho poloviny. Přichází Twiggy, která měla mentální anorexii a ovlivnila pohled zejména žen opačným směrem. Od tohoto období až do současnosti je obezita spíše negativním stigmatem.

MUDr. Martin Hrubý, Turnov: Obézní jedinci se jistě vyskytovali v celé historii lidstva. Nepříznivého vlivu obezity na zdraví si všiml například již Hippokrates ve starověkém Řecku. Vždy se však obezita spojovala s blahobytem. Všeobecný blahobyt se výrazně zvýšil v průběhu minulého století a s tím se objevil i prudký nárůst obezity. Nárůst byl tak masivní, že jej Světová zdravotnická organizace (WHO) začala označovat za epidemii.

Nejde současná snaha o potírání obezity vlastně proti přírodě, když byli z vývojového hlediska ve výhodě ti jedinci, kteří si dokázali tukové zásoby udržet?

prof. Haluzík: Při současném životním stylu s malou fyzickou aktivitou a nadbytkem potravy je boj proti obezitě nutností, protože podmínky jsou úplně jiné, než byly tehdy.

MUDr. Urbánek: Takzvaný úsporný gen byl výhodou v době, kdy byli lidé vystaveni nedostatku potravy. Ten, kdo jej měl, si lépe uchovával tukové zásoby a přežil díky tomu období, ve kterém jiný jedinec umřel hlady. Pokud je však nositel úsporného genu vystaven takovému množství jídla, jako je k dispozici ve 21. století, plus nedostatku pohybu, vede to naopak ke vzniku obezity a dalším nemocem. Nyní se stává tato dříve fylogeneticky výhodná vloha nevýhodnou.

MUDr. Hrubý: Obezita znamená zmnožení tukové tkáně.

Kolik osob v ČR je obézních a jak si vedeme ve srovnání s jinými zeměmi?

prof. Haluzík: Obézních je v České republice 20 až 25 procent dospělých a dalších 25 procent má nadváhu. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi patří Česká republika do čtvrtiny zemí s nejvyšším výskytem obezity.

MUDr. Urbánek: Údaje agentury STEM/MARK z roku 2013 udávají 23procentní výskyt obezity a 35procentní výskyt nad­váhy, data WHO z roku 2019 hovoří už o 26 procentech výskytu obezity u nás. Jsme sedmí v Evropě (první je Turecko – 32,1 procent, druhá Malta – 28,9 procent, třetí Velká Británie – 27,8 procent, čtvrté Maďarsko – 26,4 procent, pátá Litva – 26,3 procent, šestý Izrael – 26,1 procent, sedmá Česká republika – 26 procent). Společnost Clinic Comparison sestavila žebříček nejnezdravějších zemí světa s využitím údajů WHO, CIA World Factbook a World Lung Association. Hodnotila tři základní ukazatele: spotřebu alkoholu na osobu a rok, spotřebu tabáku na osobu a rok a prevalenci obezity v populaci. Češi vypijí 13,7 litrů čistého alkoholu na osobu za rok a jsou na 11. místě v počtu každoročně vykouřených cigaret. S 26procetním výskytem obezity jsme tak v tomto hodnocení obsadili první příčku na světě.

MUDr. Hrubý: Podle výzkumu z roku 2013 se v pásmu obezity nacházelo 23 procent dospělé populace. Patříme mezi země s nejvyšším výskytem obezity. Ve většině evropských zemí se poměr dospělých obézních pohybuje kolem 10 až 20 procent z populace.

Pokračování článku ZDE

Zdroj: dTest