18. listopad je dnem, kdy si připomínáme význam antibiotik pro zdraví zvířat a lidí. Evropský antibiotický den je celoevropskou zdravotnickou iniciativou, jejímž cílem je poukázat na uvážlivé používání antibiotik u lidí a zvířat. VÚVeL se k této inciativě hlásí, což je možné doložit řadou aktivit hrazených z různých zdrojů a z nich vzniklých výstupů – ať už publikačních nebo aplikovaných.

Vědecké týmy sledují a zkoumají účinnost antibiotik z mnoha směrů, zejména pak rezistenci k antibiotikům. Zkoumání rezistence k antibiotikům patří mezi priority a má společné „motto“: „Laboratorní vyšetření a interpretace výsledků, základní podmínka správného použití antimikrobiálních látek jako základ efektivnosti léčby a také prevence rezistence na antimikrobika.“

„Na VÚVeL jsou v rámci výzkumných projektů nebo komerčních aktivit běžně stanovovány rezistence bakteriálních patogenů k antibiotikům jako součást bakteriologického vyšetření vzorků, zejména u hospodářských zvířat. Výsledky stanovení rezistencí bakteriálních patogenů k antibiotikům jsou sledovány průběžně a vyhodnocovány v pravidelných intervalech. Výsledky jsou pravidelně prezentovány v odborných impaktovaných nebo recenzovaných časopisech.

VÚVeL se také podílel na vzniku Národního programu sledování rezistencí veterinárně významných patogenů, který je realizován od roku 2015.

V současné době je VÚVeL výrobcem diagnostických setů, na kterých je sledování rezistencí veterinárně významných patogenů prováděno.“ uvedla MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph.D. z  Oddělení infekčních chorob a preventivní medicíny, mj. také členka Antibiotické komise  Ministerstva zemědělství ČR. Problematika rezistence k antibiotikům je komplexní problém, který vzniká mnohokrát z důvodů volby nesprávného typu antibiotika, nebo nesprávného dávkování. Z těchto důvodů jsou na VÚVeL řešeny projekty, jejichž cílem je snížení resp. přesné používání antibiotik v praxi. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., hlavní řešitelka několika projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum, které se věnují digitalizaci zdravotní dokumentace u hospodářských zvířat, mj. řekla: „V ČR sice mají jak farmáři, tak veterinární lékaři již obdobně dlouho povinnost vést záznamy o použití léčiv, ale nikomu je nepředávají a až na výjimky se s nimi také mnoho nepracuje. Digitalizace zdravotní dokumentace u hospodářských zvířat je základní předpoklad, aby zaevidované údaje mohly být zpracovány či sdíleny, vyhodnoceny a mohly pak posloužit

• farmářům a veterinárním lékařům pro řízení zdraví zvířat,
• dalším zainteresovaným kruhům ať státním či podnikatelským,
• a ve svém důsledku nejširší společnosti.

Zatím největšího uplatnění výstupů našich projektů jsme dosáhli u dojeného skotu, u kterého námi vyvinutou  webovou aplikaci používá na 160 chovatelů a stále jich přibývá“. Veškeré aktivity v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti rezistence k antibiotikům jsou směřovány tak, aby odpovídaly evropským a světovým koncepcím podporovaným WHO/FAO/OIE. Na těchto principech je také postavena česká antibiotická politika. Rezistence  k antibiotikům je, jak již bylo řečeno komplexní problém a vědci úzce spolupracují s dalšími institucemi, jako je např. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Dalším a velmi důležitým podporovatelem aktivit vedoucích k uvážlivému používání antibiotik je v rámci Akčního plánu Národního antibiotického programu ČR (2019 – 2022) Ministerstvo zemědělství ČR.

„Detekce rezistence je důležitá, ale z pohledu výzkumu je důležité přispívat také k hledání cest, jak to dělat bez antibiotik – zlepšovat zdravotní stav zvířat vakcinacemi, programy kontroly infekčních nemocí u hospodářských zvířat, krmnými doplňky. Část aktivit je také o hledání a testování alternativ k antibiotikům – fágy nebo antibakteriální peptidy. Velká pozornost je věnována také využití probiotických kultur.“ uvedl na závěr MVDr. Martin Faldyna, Ph.D., ředitel VÚVeL.

MVDr. Martin ŠANDA
PR Manager
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.

Zdroj: VÚVeL