Podkladem je rozsáhlý výzkum týmu z Mendelovy univerzity v Brně, který už třetím rokem sleduje, jak velké množství potravin se vyskytuje v brněnském komunálním odpadu. Učební materiály by se měly v roce 2023 začít pilotně používat na pěti základních školách v Praze. Obě univerzity chtějí do budoucna rozšířit tento vzdělávací program v případě zájmu do všech základních škol v ČR.

Interaktivní výuková média budou obsahovat kromě učebních textů a podpůrných multimédií (jako jsou fotografie, obrázky, animace a videa) i prvky, díky nimž udrží žáci svůj zájem o učivo. Publikace tak nebudou sloužit jen k pasivnímu přijímání informací, ale naopak budou žáky během výuky aktivně zapojovat do procesu vzdělávání pomocí her, úkolů, cvičení, interaktivních grafů či animací. „Obsah se zaměří na to, jak potraviny nakupovat, uchovávat a umět zpracovat. Tyto tři základní pilíře chytrého zacházení s jídlem budou představeny v osmi tematických materiálech,“ uvedla Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty MENDELU. Od realizace projektu si autoři slibují, že neplýtvat potravinami se u dětí stane běžnou součástí každodenní rutiny a přirozeností, nad kterou nebudou muset více přemýšlet.

Na množství plýtvání potravinami se ve vyspělých zemích, kam se Česká republika řadí, podílí téměř polovinou finální spotřebitelé. „Plýtvání jídlem je v podstatě plýtváním vším kolem nás a naše rozhodnutí, co si dáme k jídlu, zásadně ovlivňuje, jak společnost zachází s přírodními zdroji a navíc omezení plýtvání může vést k úspoře u průměrné domácnosti až o 40 tisíc ročně,“ uvedla Veselá.

Brněnský tým vědců pracuje na tom, aby se chování lidí změnilo. Na výzkumu plýtvání jídlem pracuje od roku 2019. Dosavadní výsledky ukázaly i to, že plýtvání potravinami se v letech 2020 a 2021 snížilo o 11 procent, tedy o 4,1 kilogramu na osobu za rok. Důvodem je podle akademiků vliv epidemie covidu-19 společně s informační kampaní proti plýtvání, kterou v minulém roce realizovali. Nejvíce jídla podle výzkumu končí v popelnicích na sídlištích, kde oproti venkovu či vilové zástavbě lidé nemají možnost kompostovat nebo krmit zvířata. Situace na sídlištích se zároveň po informační kampani v poslední době nejvíc zlepšila, dodali vědci.