Lněné semeno je bohatým zdrojem lignanů, které jsou součástí vlákniny potravy, a nenasycených mastných kyselin, zejména α-linolenové.

Denní konzumace lněných produktů upravuje trávení a poskytuje prevenci proti diabetu, rakovině střev, konečníku a prsu, snižuje hladinu cholesterolu a zvyšuje pružnost cév.

Z výživového hlediska obsahuje lněné semeno kolem 40 % oleje s vysokým zastoupením nenasycených mastných kyselin (NMK), 30 % polysacharidů, z čehož jsou asi 2 % cukrů (mono-  a disacharidů) a 28 % vlákniny, 20 % bílkovin, 4 % minerálních látek a 6 % vody.

Len je nejvýznamnějším rostlinným zdrojem omega-3 a omega-6-nenasycených mastných kyselin, zejména α-linolenové kyseliny (ALA). Nenasycené mastné kyseliny vykazují protizánětlivé účinky, jsou stavebními kameny buněčných membrán, výchozí látkou pro vznik prostaglandinů a také napomáhají normálnímu vývoji mozku a očí.

Lněné lignany (součást vlákniny) vykazují prospěšné zdravotní efekty, z nichž řada účinků však není dostatečně prozkoumána a objasněna. Zatím neexistuje žádná doporučená denní dávka ani nejnižší dávka příjmu lignanů pro prevenci proti některým chorobám.

Bílkovinná frakce lnu má příznivý poměr aminokyselin, obsahuje také limitující aminokyseliny jiných surovin jako jsou lysin, threonin, tyrosin, a sirné aminokyseliny methionin a cystein. Lněná bílkovina má velmi podobný esenciální aminokyselinový index jako sójová bílkovina a i nutriční hodnoty těchto bílkovin jsou si velmi podobné.

Díky svému složení je lněné semeno vhodnou složkou pro výrobu funkčních potravin, např. potravin se zvýšeným obsahem vlákniny, nízkým glykemickým indexem, potravin pro speciální diety, různých doplňků stravy apod.

Článek „Len setý – jeho význam z hlediska výživy a zdraví“ je členěn na popis rostliny a její pěstování, na využití lnu, složení  lnu – účinky jednotlivých složek lnu na zdraví (lipidy, vláknina, bílkoviny).
Autorkami  článku „Len setý – jeho význam z hlediska výživy a zdraví“ jsou: Ing. Iva Honců, Ing. Marcela Sluková, Ph.D., Ing. Lucie Krejčířová, Ph.D., Ústav sacharidů a cereálií, VŠCHT Praha.

Výživa a potraviny 68, 2013, č. 6, s. 161-163
Objednávka kopie článku