Může pojídání mrkve nahradit nahradit očkování proti nebezpečné hepatitidě typu B? To je předmětem výzkumu, jehož podrobnější výsledky jsou obsahem tohoto článku.

Výzkumníci z Gießenu z Ústavu pro výživu rostlin, oddělení tkáňových kultur (Dr. Jafargholi Imani, Prof. Dr. Karl-Hermann Neumann) vyvinuli ve spolupráci s Ústavem lékařské virologie (vedoucí: prof. Prof. Dr. Wolfram H. Gerlich) univerzity Gießen rostliny mrkve, které na základě genetické modifikace sama vytvářejí očkovací látku proti hepatitidě typu B.
Žloutenka je zánětem jater a kromě jiných různých faktorů je vyvolávána virem hepatitidy. Přitom virus hepatitidy typu B je jedním z nejčastějších a nejvíce nakažlivých původců choroby. Akutní hepatitida je těžkým onemocněním a v extrémních případech může selháním životních funkcí způsobit smrt. Chronické onemocnění hepatitidou typu B představuje rovněž velké nebezpečí. Na celém světě je tímto virem chronicky infikováno přibližně 350 milionů lidí. Pozdějšími následky onemocnění jsou cirhóza jater a rakovina jater. Protože terapie zabírá pouze u určitého procenta pacientů a je spojena se značnými vedlejšími účinky, stává se profylaktické očkování proti hepatitidě typu B stále důležitějším. Výchozí látky pro očkovací látku jsou v současné době produkovány v buňkách kvasinek, z nich se získávají a čistí pro další použití. Očkovací látka se snáší dobře, ale je drahá. Pro dosažení úplné ochrany jsou potřeba tři základní očkování. Výzkumníci v Gießenu transformovali buňky mrkve s informacemi, které jsou zodpovědné za tvorbu povrchových proteinů hepatitidy B, společně s promotorem aktivovatelným rostlinným hormonem auxin. Byly vybrány ty buňky, které vytvářely největší koncentrace povrchového proteinu, a přetaženy pomocí „somatické embryogeneze“ do celých rostlin. Po třech měsících se rostliny sklidily a povrchový protein viru byl prokázán. Produkce povrchového proteinu rostlinami se kromě toho mohla zvýšit přidáním rostlinného hormonu auxin. Požíváním v čerstvém stavu nebo jako šťávy má mrkev poskytnout potřebnou očkovací látku proti virům hepatitidy typu B. Možnosti skladování a dopravy jakož i pěstování na celém světě činí z mrkve vhodného dodavatele požadované očkovací látky. Nyní se musí provést klinické testy použití mrkve jako poskytovatele očkovací látky v praxi a objasnit, do jaké míry je orální dávka očkovací látky srovnatelná s dávkou formou injekce.
Bližší informace o této práci se mají ve zkrácené formě publikovat v odborném časopisu Fachzeitschrift „Plant Cell, Tissue and Organ Culture“. (www.kluweronline.com/issn/0167-6857) Internetové stránky univerzity Gießen naleznete na adrese www.uni-giessen.de.

www.gruene-biotechnologie.de (mi)