Výzkum prebiotik z hlediska člověka
Výsledky studie ukázaly, že inulin, resp. FOS přispívají k pomnožení bifidobakterií; počet laktobacilů se však nemění. Účinek GOS byl rozporuplný.
Prebiotika jsou složky stravy, které se používají cíleně, aby ovlivnily složení nebo aktivitu střevní flory.
V rámci studie prováděné v Ústavu pro výživu lidí a potravinářské vědy University Christiana Albrechta v Kielu byla prebiotika vybírána podle schopnosti stimulovat růst bakterií produkujících kyselinu mléčnou (bifidobakterie, laktobacily). Za prebioticky účinné byly z tohoto hlediska považovány polymery fruktózy (fruktooligosacharidy = FOS, inulin), galaktooligosacharidy (GOS) a sojové oligosacharidy (SOS). Výsledky ukázaly, že u dospělých přispívá inulin, resp. FOS k pomnožení bifidobakterií; počet laktobacilů se však nemění. Účinek GOS byl rozporuplný. U kojenců působila bifidogenně směs GOS a inulinu.
Zdravotní význam pomnožení bifidobakterií dosud není dostatečně objasněn. V množstvích používaných ve studii (15–40 g/den) mohou tato prebiotika zabraňovat zácpě, zvyšováním resorpce vápníku a hořčíku přispívat k prevenci osteoporózy. Nejsou důkazy, že by se u člověka na rozdíl od zvířat projevoval účinek na snížení hladiny lipidů v plazmě. U pokusných zvířat měly fruktany zásadní vliv na experimentálně indukovanou karcinogenesi. Zatím není známo, zda tato zjištění na zvířatech a výsledky pokusů in-vitro lze přenášet i na člověka.
Prebiotika, která jsou na trhu jsou fermentována v proximální části střeva. Podle názoru autorů by měla být vyvíjena a testována prebiotika, která by svůj účinek rozvinula i do sestupující části tlustého střeva, protože především tam vznikají onemocnění jako Colitis ulcerosa a rakovina.
Ernährungs-Umschau, 49, 2002, č. 12, 468–474