Vývoj a stav předpisu o zdravotních tvrzeních
Přehled o vývoji projednávání návrhu nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních u potravin. Kritické hodnocení je zpracováno zástupcem německého mlékárenského svazu.
Evropská komise (EK) předložila 16. 7. 2003 návrh nařízení COM (2003) 421 ohledně používání tvrzení o výživovém stavu (např. „se sníženým obsahem tuku“) a zdravotní prospěšnosti potravin. EK návrh zdůvodnila:
– zlepšením vnitřního volného trhu s potravinami,
– větší právní jistotou pro podnikatele,
– spravedlivější situací pro konkurenci na trhu,
– podporou a ochranou inovací v potravinářském sektoru.
V memorandu „Mýty a nedorozumění“ vydaném 1. 10. 2003 EK vyvrací některé mýty, které kolem přípustnosti některých tvrzení vznikly.
V něm mj. vysvětluje, proč mají být zakázána neurčitá (vágní) tvrzení jako „čistí organismus“, „udržuje mládí“, „zpomaluje stárnutí“ používaná pro celé široké spektrum potravin a nápojů.
Evropský parlament (EP) schválil upravený návrh 26. 5. 2005.
3. 6. 2005 byl návrh jednohlasně přijat ministry zdravotnictví EU.
15. 10 2005 byl materiál publikován jako „Společný postoj Rady k přijetí nařízení…(v českém překladu).
Z obsahu
Nařízení má platit pro jakákoli výživová i zdravotní tvrzení, která se uplatňují v komerčních sděleních (nejen v označování). Neměla by však být uváděna ani v nekomerčních sděleních, jakými jsou např. výživová doporučení státních orgánů nebo nekomerční informace v tisku a ve vědeckých prohlášeních.
Zásadně se má rozlišovat mezi tvrzeními o snížení rizika onemocnění, která vyžadují zvláštní schválení, a ostatními tvrzeními uvedenými v seznamu. Nutnost zvláštního schvalování se odůvodňuje tím, že tvrzení se kromě výživy dotýkají i jiných faktorů, jako je psychický stav a vliv na chování, a komunikace o těchto faktorech je tak velmi komplexní a je velmi obtížné vyjádřit pravdivou a významově ucelenou výpověď v krátkém sdělení uvedeném na potravině nebo v reklamě.
Nutriční profily je nutno přijmout, aby se v důsledku zvýšené konzumace potravin s uvedeným tvrzením nezvýšil nepřiměřeně příjem určitých nežádoucích živin a jiných fyziologicky působících látek.
Na potraviny, na nichž je uvedeno výživové tvrzení by se měla vztahovat povinná označování výživové hodnoty.
Při uvádění zdravotního tvrzení by měla být zároveň uvedena informace o významu vyvážené pestré stravy, uvedeno množství potraviny k dosažení požadovaného účinku a případná varování pro určité skupiny spotřebitelů.
Nespecifické (vágní) zdravotní tvrzení musí být doplněno konkrétním tvrzením zařazeným do schváleného seznamu.
Příloha zatím obsahuje jen seznam výživových tvrzení, tzn. definice pro označení sníženého, nízkého, zvýšeného apod. obsahu určité živiny či složky.
Kritické hlasy
Podle vyjádření zástupce německého mlékárenského svazu se omezující návrh neslučuje se zásadami smlouvy o ES, protože odporuje principu subsidiarity a vyváženosti. Také tím je údajně porušeno a omezeno právo spotřebitele na informace zaručené podle čl. 153 Smlouvy. Vyvolává proto v oblasti označování potravin nový rozměr byrokratického řízení. Potravinářský průmysl reagoval na návrh EK rozdílně, ale většinou byla snaha Komise o harmonizaci údajů na potravinách uvítána. To se týkalo především přípustnosti zdravotních tvrzení zaměřených na snižování rizika určitých onemocnění. Naproti tomu výrobci kritizovali omezení přípustnosti těchto tvrzení jen na potraviny odpovídající určitému nutričnímu profilu. A dále především nesouhlasili s úplným zákazem používání tvrzení vyjadřujících příznivý vliv na všeobecné zlepšení zdraví.
Rozdíly proti současnému stavu
V dosavadní legislativě na rozdíl od návrhu platí, že jsou přípustná všeobecná zdravotní tvrzení, pokud nejsou zavádějící. Pokud se však jedná o tvrzení o specifických účincích, ta musí být vědecky podložena. (Přitom stále není jednoznačné, zda a jak musí být předloženy vědecké podklady včetně výsledků klinických zkoušek.)
Zakázaná jsou dosud všechna tvrzení, která potravině přisuzují vlastnosti, jejichž působením lze určitým nemocem předcházet, zmírňovat je nebo léčit. Tento rozsáhlý zákaz je základním momentem, který je průmyslem již dávno kritizován. Problematická je v této souvislosti i definice „nemoci“, která je soudy vykládána poměrně široce. A přitom právě na výživě postavené na znalostech o vlivu na zdraví stojí vývoj nových funkčních potravin, wellness-potravin a doplňků.
Podle nového návrhu prakticky všechna tvrzení musí být založena na vědeckém posudku, ať jsou obsažena v nějakém seznamu nebo schvalována jednotlivě.
Při důsledném chápání to v budoucnosti povede až k zamítnutí obvyklého tvrzení „Ovoce je zdravé“, jak je to vyjádřeno ve materiálu EK o mýtech z 1. 10. 2003: „Toto tvrzení není zakázáno, ale budoucí nařízení předepisuje, že musí být uvedeny konkrétní příznivé účinky, protože pro spotřebitele znamenají významnější informaci než obecná vyjádření.“
Mléko – zdravá potravina
Zvlášť zřetelný je problém zdravotních tvrzení u mléka. Skutečnost, zda je mléko zdravé záleží na tom, komu je určeno. Kvůli chybějící laktáze je v Asii a Africe (u 95-100 % dospělých) a také v Jižní Americe špatně snášeno. Projevilo se to např. po 2. světové válce, kdy USA poskytly miliony tun sušeného mléka hladovějícím. Evropané byli spokojeni, v Jižní Americe byly problémy. Genetické rozdíly vznikly dlouhodobým vývojem souvisejícím s tradiční výživou.
Zásadní příznivý význam mléka spočívá v obsaženém vápníku důležitém pro kosti, který lze jinak přijmout jen nadměrnou konzumací rostlin nebo ryb. Pro Evropany proto mléko patří k základním potravinám a bylo vždy podporováno průmyslem i tržními pravidly. Nařízení EU na ochranu označení mléka a mléčných výrobků z r. 1987 mělo za cíl omezit trend nahrazování mléka jinými surovinami. Slogan „Mléko je zdravé“ je míněno spíše jako výsledek obecné životní zkušenosti než jako zdravotní tvrzení.
Význam vápníku pro kosti je ověřený, avšak v budoucnosti budou muset být tvrzení, týkající se příznivého účinku vápníku zakázána, pokud půjde o plnotučné mléko. Budou-li předpokladem pro tvrzení určité výživové profily, nebude možno použít tvrzení „bohatý zdroj vápníku“ pro potraviny s vysokým obsahem tuku. Mezní hodnotou má být obsah tuku 3g /100 g.