stavby; domy; vysoušení; zdi; agregáty; povodně; ČR

Vysoušení zdiva – pokyny
Různé protivlhkostní nátěry a jiné systémy nemohou nahradit hydroinstalací a slouží spíše jako dodatečný a podpůrný prostředek. Po poklesu hladiny podzemní vody pod úroveň základů a odčerpání vody ze suterénních prostor lze přistoupit k vysoušení.
Proti vlhku bez kompromisů:
 Minimální doba pro smysluplné nasazení vysoušecí techniky je asi 14 dní pro standardní rodinný domek.
 Z hlediska sušení je nejvhodnější odstranit omítky a neprodyšné nátěry.
 Pokud je to možné, omítky nechat oklepané až do jara.
 Podlahové krytiny je třeba odstranit beze zbytků.
V současnosti se používají dva druhy přístrojů na vysoušení – horkovzdušné nebo tepelné agregáty (fukary) a zařízení odvlhčující vzduch (odvlhčovače). Tyto typy přístrojů vyžadují protichůdné podmínky provozu, a proto je nelze použít zároveň. Lze je však vhodně doplňovat. V první fázi sušení jsou nejvhodnější horkovzdušné agregáty. Ty vyžadují při svém provozu alespoň částečné větrání (i v zimních měsících) především z důvodu odvětrání spali vzniklých při hoření. Elektrické horkovzdušné agregáty mají dražší provoz. Ostatní používají jako topné médium motorovou naftu (lze použít i LTO, petrolej) nebo propanbutan. U plynových je možnost agregáty výměnou trysek uzpůsobit k připojení na pevný rozvod plynu. Volba přístroje zohledňuje především účinný výkon, který by měl mít pro běžné domácí použití regulovaný tepelný výkon 8-15 kW a vzduchový výkon minimálně 600 metrů krychlových za hodinu. Postupujte od sklepních prostor vzhůru. Nejlepším řešením je použít více agregátů v objektu současně.
 Začněte vysušovat od rohů místnosti a dále můžete přístroj směrovat na zeď. Vhodná vzdálenost je různá dle výkonu, ale nejvhodnější u agregátů s výkonem do 30 kW tepelného výkonu je asi 1,2-1,5 m.
 Místnost vysoušíme tak dlouho, až na stěnách není patrná vlhkost. Pak přístroj přemístíme nejlépe do sousední místnosti. Po určité době se vlhkost opět objeví na povrchu a postup je nutné dvakrát až třikrát zopakovat.
 V průměru se vysouší obytná místnost dle typu materiálu asi 3 až 4 dny.
Odvlhčovače je možné použít pro následné dosušování nebo je vhodné je s teplovzdušnými agregáty střídat. Předpokladem jejich účinného prodloužení je teplota v místnosti od 20 °C do 30 °C. Je třeba upozornit, že odvlhčovače přímo neodvlhčují zdivo, ale okolní vzduch, proto jsou poměrně pomalejší a pro akutní sušení nepříliš vhodné. Při jejich nasazení doporučujeme odvlhčovače průmyslové s výkonem alespoň 40 l/24 hod. Orientace v jejich výkonech je dána zejména množstvím vody, jež jsou schopny v časovém úseku shromáždit.
Čím se řídíme:
 Pracovním příkonem (měl by být od 250 W do 1500 W).
 Schopností pracovat v dané teplotě prostředí (od 2 do 40 °C).
 Posouzením úbytku absolutní vlhkosti (ideálně o 70 %).
 Výkonem, tj. množstvím vody, které jsou schopny z prostoru odebrat (12-80 l/24 hod.).
Je možné po dosažení intenzivnějšího výsledku použít ventilátor nasměrovaný na zdivo, aby se zlepšilo odpařování vlhkosti do místnosti. Ideálním řešením by bylo odvlhčovanou místnost vůbec nepoužívat. Dobrým řešením je použití více odvlhčovačů zároveň, v každé místnosti jeden.

MF Dnes, 13. 2002, č. 196, s. E/4 (Mik)