Bilance SVS ohledně dvouletého období vyšetřování skotu na BSE. Metody, přístupy, ekonomické zhodnocení.

Jistota je drahá, ale nutná

Začínáme již třetí rok, kdy se u nás vyšetřuje skot na zákeřnou a stále trochu podivnou bovinní spongiformní encefalopatii, neboli BSE. Za dobu od počátku roku 2001 do konce roku 2002 bylo u nás vyšetřeno celkem téměř 300 000 vzorků mozku skotu. Přesně 289 581. Pozitivní byly dosud čtyři kusy a podle dosavadních zkušeností není pravděpodobné, že by se najednou objevilo více pozitivních zjištění než možná zase několik ojedinělých kusů.

Nicméně je jasné, že vyšetřování i nadále smysl má, protože dlouhá inkubační doba, kdy se tzv. infekční prion pomnoží tak, že propukne onemocnění, trvá několik let. Všechny nemocné kusy skotu u nás zjištěné spadají rokem narození do období, kdy se na evropském kontinentě pravděpodobně nelegálně pohybovala závadná britská masokostní moučka, která se zřejmě nedopatřením, tj. tak zvanou zkříženou kontaminací v mísírnách krmiv, dostlala i do krmiva pro skot. Dosud jsou podle odhadů na živu desetitisíce kusů narozených právě v tomto období, takže je možné, že se ještě nějaký kus pozitivní na BSE může objevit.

Vyšetřování stále probíhá ve Státních veterinárních ústavech v Praze, Jihlavě a Olomouci a podle dosavadních zkušeností je jasné, že kapacita těchto odborných pracovišť je více než dostatečná. Státní veterinární správa ČR pečlivě sleduje vývoj v laboratorním vyšetřování, metody jsou průběžně optimalizovány, samozřejmě i obě u nás akreditované a používané, tj. Western Blot a Enfer. Za jedno vyšetření na základě zákona a podle prováděcí vyhlášky platí u poráženého skotu zpracovatel, tj. jatka 1 350 korun. Připomínám, že se vyšetřují normálně porážené kusy starší než 30 měsíců.

Letos ale dochází ke změně, rozšiřuje se vyšetřování uhynulých kusů, jejichž vyšetřování hradí stát, z několika tisícového vzorku na všechny. Podle odhadů může toto množství dosahovat až 30 tisíc, což znamená zátěž pro státní rozpočet kolem 40 milionů korun. Tato částka byla Státní veterinární správě na zajištění vyšetřování již přislíbena. Rozšíření vyšetřování na všechny uhynulé kusy je v souladu s praxí zemí EU.

Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, by určitě bylo dobré, kdyby se podařila vyvinout levnější vyšetřovací metodu, takovou, která by bez rizika a týrání zvířete umožnila vyšetřit zvíře živé, aniž by bylo nutné čekat na porážku, jako je tomu nyní. Dosavadní zprávy z různých pracovišť, například v Izraeli či USA naznačují, že tudy se vývoj ubírá, avšak výsledky zatím nejsou takové, aby bylo možné tyto nové metody zavést do praxe.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR