Závěrečná zpráva z úkolu vědecké spolupráce při vyhodnocování bezpečnosti potravin. Jsou zhodnoceny jednotlivé komodity, které nejvíce přispívají k expozici ochratoxinu A.

V r. 1995 byl dokončen úkol 3.2.2 vědecké spolupráce v rámci EU (SCOOP 3.2.2) týkající se vyhodnocení dietetického příjmu ochratoxinu A (OTA) populací. Výsledky byly shrnuty ve zprávě EUR 17523 “Odhad dietetického příjmu OTA populací členských států EU“. Uvedená zpráva byla velmi užitečná, neboť poskytla základní informace pro další rozhodování, avšak připouštěla, že odhad dietetického příjmu OTA v této zprávě byl založen na omezeném množství údajů.
Vzhledem k rostoucímu zájmu i obav veřejnosti pokud jde o přítomnost přirozeně se vyskytujících toxikantů v potravinách, např. mykotoxinů a také s ohledem na snahu stanovit na úrovni Společenství maximální limity, prováděla se častěji kontrola potravin na přítomnost mykotoxinů a zejména aflatoxinů a OTA. Výzkumníci začali rovněž vyšetřovat četnost výskytu a hladinu OTA v humánních biologických tekutinách, např. v krvi, plazmě a mateřském mléku. Od r. 1995 se tak získalo mnoho nových informací o výskytu OTA v potravinách a humánních biologických tekutinách a rovněž o jeho nových zdrojích (rozinky, víno a koření). Kromě toho se specifický důraz kladl na vyšetřování vlivu OTA na zdraví člověka. K tomuto účelu je zapotřebí mít k dispozici přesnější informace o expozici evropské populace uvedenému toxinu. Ukázalo se, že údaje z úkolu provedeného v r. 1995 je třeba aktualizovat. Rozhodnutím Komise 1999/143/EC z 27. ledna 1999 byl stanoven úkol 3.2.7 vědecké spolupráce (SCOOP 3.2.7). Koordinátorem tohoto úkolu byla jmenována Itálie. Na splnění úkolu se podílely tyto země: Itálie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemí a Velká Británie. Termín dokončení úkolu byl stanoven na červen 2001.
Aby se získal přehled o dietetickém příjmu OTA, bylo zapotřebí shromáždit a vyhodnotit  následující kategorie údajů:
– údaje o výskytu OTA v potravinách a nápojích,
– údaje o spotřebě potravin,
– nejlepší odhad dietetického příjmu,
– údaje o výskytu v biologických tekutinách a příjmu stanoveném na základě údajů o výskytu v séru,
– údaje o příjmu k kojenců (příjmu z mateřského mléka).
Dále se požadovaly, pokud byly k dispozici, údaje o:
– použitých postupech odběru vzorků (sampling procedures),
– kvalitě analytických údajů,
– výskytu OTA v pracovních prostorech,
– nařízeních souvisejících s toxinem (max. limity, plány odběru vzorků aj.).
V červenci 1999 se konala v Římě první schůzka k tomuto úkolu. Údaje od jednotlivých subjektů podílejících se na úkolu (pověřených pracovišť v příslušné zemi) byly shromažďovány za období listopad 1999 až září 2000.  Všech třináct zemí podílejících se na úkolu zaslalo výsledky o výskytu OTA v potravinách. Šest účastníků úkolu zaslalo výsledky o výskytu OTA v séru/krvi a čtyři v mateřském mléku. Tři země dodaly výsledky o výskytu OTA v jiných humánních tekutinách (např. moči) a tkáních (placenta a pupeční šňůra). Údaje o spotřebě potravin neposkytlo Irsko.

Závěry z úkolu:
– Počet pozitivních vzorků v úkolu 3.2.7 (48,8 %) byl mnohem vyšší než v předcházejícím (3.2.2) úkolu (18,6 %) pravděpodobně v důsledku toho, že použité metody analýzy měly lepší detekční limity a provedlo se více analýz.
– V řadě zemí přetrvává nedostatek informací o mnoha citlivých potravinách, což značně ovlivňuje celkový příjem jak na evropské, tak i národní úrovni.
– Předpokládá se, že v blízké budoucnosti budou stanoveny na úrovni Společenství max. limity OTA v cereáliích a sušeném hroznovém vínu; získané údaje o výskytu OTA v cereáliích však ukázaly, že kontaminace je mnohem nižší než jsou limity navrhované v legislativně, což vede k obecnému závěru, že cereální výrobky v rámci EU mají, pokud jde o kontaminaci OTA, dobrou hygienickou kvalitu.
– V některých zemích přetrvává nedostatek údajů o spotřebě potravin. Obecně nejsou k dispozici zejména informace o těch potravinářských výrobcích, které jsou hlavními zdroji příjmu OTA, např. o cereáliích, vínu, kávě a pivu.
– V některých případech nebylo možné získané údaje zpracovat jednotným postupem, neboť některé se vztahovaly k celkové populaci a jiné ke specifickým skupinám populace.

Zhodnocení příjmu OTA podle komodit (v závorce je uveden počet zemí, které poskytly informace o příslušné komoditě)
– Cereálie (11 zemí) představují hlavní zdroj příjmu OTA v Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku u všech skupin populace, které se braly do úvahy. Představují hlavní zdroj příjmu pouze pro celkovou populaci v Nizozemí a Velké Británii. Řecko neposkytlo žádné údaje o výskytu OTA v cereáliích. Průzkum ukázal, že z cereálií je nejčastěji a nejvíce kontaminováno žito.
– Káva (všechny země) je hlavním zdrojem OTA v Řecku.
– Pivo (7 zemí) přispívá k celkovému příjmu OTA v malé míře.
– Víno (10 zemí) představuje hlavní zdroj příjmu v Itálii a v Nizozemí.
– Kakao (2 země) včetně kakaového prášku obsaženého v čokoládě, podstatně přispívá k celkovému příjmu OTA ve Velké Británii; tento podíl na příjmu u dětí ve věku 1,5–4,5 roků byl podobný jako podíl z cereálií.
– Sušené ovoce (4 země) přispívá obecně v menším rozsahu k celkovému příjmu OTA, kromě mladé populace ve Velké Británii; zde uvedená komodita, zvláště rozinky, představují hlavní zdroj příjmu OTA u dětí.
– Maso a koření přispívá v menším rozsahu k celkovému příjmu OTA.
– V každém členském státu existuje řada komodit, které mohou přispívat k celkovému příjmu OTA. Do skupiny “ostatní” lze zařadit např. ovocnou šťávu, která je z hlediska kontaminace citlivější komoditou.
– Mateřské mléko je zdrojem expozice kojenců. V počátku života dětí je mateřské mléko hlavním zdrojem výživy, a proto by se měla učinit preventivní opatření, aby se zamezilo jakémukoliv možnému riziku.

Na základě získaných údajů je podíl jednotlivých komodit na celkovém příjmu OTA následující:

Komodita: podíl (%) na celkovém příjmu OTA
cereálie: 50
víno: 13
káva: 10
koření: 8
ostatní: 6
pivo: 5
kakao: 4
sušené ovoce: 3
maso: 1

Pracovní skupina pro kontaminanty Vědeckého výboru pro potraviny Komise EU (SCF) vydala 17. září 1998 posudek, ve kterém navrhuje tolerovatelný denní příjem (TDI) pro OTA ve výši 5 ng/kg tělesné hmotnosti. Na základě údajů získaných v rámci úkolu 3.2.7 vědecké spolupráce členských zemí EU je expozice ve většině případů značně pod hodnotu stanovenou SCF. V některých zemích, především u specifických skupin populace, je však zapotřebí brát do úvahy závažnější kontaminaci.

europa.eu.int