Vydáno: 7. 10. 2008

Autor: bodokova1

„Vyhláška o školním stravování je reliktem představ výživářů z dob komunismu. Tehdy se domnívali, že se guláše a omáčky s knedlíky hodí nejen pro horníky, ale i pro děti,“ vyjadřuje se nelichotivě o normách dětského stravování Jan Šťastný z České vegetariánské společnosti.

 

„Pražských škol, které by se programově snažily o každodenní nabídku bezmasých jídel, není mnoho. Například z dvanácti škol v Praze 3 vím jen o dvou, kde by bylo každý den bezmasé jídlo,“ říká metodička školního stravování Alena Strosserová.

 

Jídelny se totiž řídí podle takzvaného spotřebního koše. Ten jim ukládá, kolik gramů jakého typu potravin musí v průměru dítě dostat. Klasický spotřební koš zahrnuje jen deset skupin potravin: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuk, cukr, zeleninu, brambory, ovoce a luštěniny.

 

Alternativou pro vegetariány by měl být laktoovovegetariánský spotřební koš, kde je maso nahrazeno vejci. „Vegetariánský koš je připraven velice nevhodně – podle něj by se vegetariánské děti musely neustále ládovat vejci, sýry a mlékem, což pro ně není optimální. Také proto tuto alternativu používá jen minimum škol,“ říká poradce ministra školství David Bartůšek.

 

Podle něj platí v případě školního stravování heslo „pro dobrotu na žebrotu“. Zdravá a vyvážená vegetariánská jídla si mohou dovolit nabízet jen větší školská zařízení – ve větším provozu se totiž snáze podaří tuto „anomálii“ zakrýt a splnit podmínky vyhlášky.

 

Jednou z takových škol je Gymnázium Karla Sladkovského. „Bezmasá jídla jsme zavedli, protože si děti často nebraly maso a jedly jen přílohu. Teď si mohou na měsíc dopředu vybrat, jestli se budou stravovat vegetariánsky, nebo klasicky. Často to střídají, skalních vegetariánů je jen několik,“ říká vedoucí školní jídelny Bohumila Čížková.

 

Maso všem? Vegetariánům dávejte i maso, doporučuje vyhláška. „Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem,“ píše se v odstavci vyhlášky o školním stravování věnovaném vegetariánské stravě. „Tato věta charakterizuje přístup českých úřadů k vegetariánství. Autor vyhlášky chtěl zřejmě vyjádřit svůj názor, že je vegetariánství něco nezdravého, alespoň formou doporučení,“ soudí Bartůšek.

 

Podle metodičky Strosserové není situace pro vegetariány až tak dramatická. „Vegetariáni, kteří se chtějí stravovat v jídelně, přece mohou požádat kuchařky, aby dostali jen přílohu,“ říká.

 

„Příloha rozhodně není plnohodnotné jídlo – nejde o vyváženou stravu, omáčky jsou například často připravovány s masem,“ namítá Šťastný. Podle něj udělají rodiče lépe, když dítěti do školy přibalí větší svačinu, než aby muselo jíst přílohy z masitých jídel.

 

O změně norem pro školní stravování jednají zástupci ministerstev školství a zdravotnictví. „Prosadit modernizaci stravování je složité – výzkumy jsou totiž nejednotné a není zcela jasné, kterými zdroji se lze řídit,“ říká poradce ministra Bartůšek.

 

 

Zdroj: Agris, 6. 10. 2008