Vliv příjmu dusičnanů na šťítnou žlázu
Vydáno: 19. 8. 2007
Autor: pospisilova
Podle výzkumu v Pomořansku je strumigenní vliv nepatrného zatížení dusičnany vyrovnán dostatečným zásobením jódem.
Nejčastějším důvodem endemické strumy je nedostatek jódu ve stravě. Vedle toho může být deficit zvyšován alimentárním přívodem kyanogenních a thiokyanogenních glykosidů, isothiokyanátů a inhalací kyanidu při kouření. Příjem jodidu štítnou žlázou je také brzděn řadou aniontů, především dusičnanů z vody a stravy, které se kompetitivně vážou na thyroidy.
Bilance dusičnanů je dána příjmem stravou, endogenní tvorbou především bakteriemi ve střevě a eliminací prostřednictvím ledvin. Zdrojem dusičnanů ve stravě jsou především syrová zelenina (40 %), brambory (20 %), potraviny s přídavkem dusičnanů (sýry, uzeniny aj., ca 20 %), voda (ca 20 %).
Při průzkumu v Pomořansku (Lékařská fakulta, Greifswald) bylo zjištěno, že prostřednictvím pitné a minerální vody je přijato ca 25 mg NO3– a pevnou stravou méně než 100 mg. Znamená to příjem nejvýše 1,8 mg NO3–/kg tělesné hmotnosti, což je asi polovina hodnoty ADI. Vysoké koncentrace dusičnanů v moči byly častěji zjištěny u mužů, u mladších osob a u kuřáků. Výskyt strumy nebyl v žádné závislosti na obsahu dusičnanů v moči, na pohlaví či věku.
Vyplývá z toho, že strumigenní efekt nepatrného zatížení dusičnany je dostatečně vyrovnán dostatečným zásobením jódem.