Zhodnocením dosud publikovaných informací o nežádoucích účincích kofeinu na populaci byly vytypovány dvě rizikové skupiny: těhotné ženy a děti a stanoven pro ně horní limit příjmu kofeinu.

Kofein (1, 3, 7-trimetylxantin) je alkaloid, který se vyskytuje přirozeně v kávových zrnech, čajových lístcích, kakaových bobech, kola-oříšcích a některých dalších rostlinách. Jde pravděpodobně o nejvíce konzumovanou farmakologicky aktivní látku na světě, neboť se nachází v běžně konzumovaných nápojích (káva, čaj, nealkoholické nápoje), ve výrobcích obsahujících kakao nebo čokoládu, dále v lécích, např. proti bolesti hlavy a v OTC-přípravních se stimulačním účinkem.
Kofein konzumuje velká část populace, a to v různém množství. Obavu z nežádoucích účinků kofeinu na zdraví člověka projevuje jak laická, tak odborná veřejnost.
Zdravotní orgány v Kanadě se proto zaměřily na zhodnocení rizika pro populaci z konzumace kofeinu. Za tímto účelem bylo provedeno posouzení výsledků humánních studií (primárně) publikovaných v odborné literatuře. Potenciálně škodlivé účinky kofeinu se vyšetřovaly z hlediska: toxicity obecně, vlivu na kardiovaskulární systém, bilanci vápníku a stav kostí, z hlediska vlivu na chování u dospělých i dětí, karcinogenního potenciálu, genotoxického potenciálu a vlivu na reprodukci, např. pre- a postnatální vývoj.
Autoři této práce poznamenávají, že vyhodnocování výsledků některých epidemiologických studií bylo velmi obtížné, neboť se ve studiích vyskytovala řada metodologických chyb, např. nesprávné stanovení příjmu kofeinu, nebyly brány do úvahy všechny zdroje příjmu kofeinu a informace o příjmu kofeinu před zahájením studie, ve většině studií chybělo rozlišení mezi různými způsoby přípravy a různými sílami kávy, nedostatečně se přihlíželo k vlivu některých proměnných faktorů, které mohly výsledky ovlivňovat, např. kouření, spotřeba alkoholu, věk, faktory výživy a životního stylu a řada dalších.
I přes tyto nedostatky většina vyhodnocovaných studií poskytla důležité a užitečné informace, které se mohly využít při hodnocení potenciálních účinků kofeinu na lidské zdraví.

Na základě rozsáhlého průzkumu odborné literatury byly učiněny tyto závěry:

Pro obecnou populaci zdravých dospělých osob není příjem kofeinu v množství 400 mg/den spojen s nežádoucími účinky, jako je např. obecně toxicita, kardiovaskulární účinky, změny v chování dospělých, zvýšený výskyt rakoviny a vliv na plodnost mužů. Mírní příjem kofeinu není také spojen s nežádoucími účinky na stav kostí nebo bilanci vápníku. Údaje v odborné literatuře však také ukazují, že ženy v reprodukčním věku lze zařadit do “rizikové skupiny”. Uvedené skupině je zapotřebí poskytovat specifické kvalifikované informace o potřebě snížit příjem kofeinu. Doporučuje se, aby ženy, které plánují otěhotnět a ženy během těhotenství nekonzumovaly více než 300 mg kofeinu denně. To odpovídá 4,6 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti při váze 65 kg za den.
Další rizikovou skupinu tvoří děti. Chybí údaje pro dospívající mládež. Vzhledem k různým metodologiím, které byly v různých studiích použity, je obtížné také u této skupiny populace údaje v odborné literatuře porovnávat. Většina publikovaných údajů však vede k předpokladu, že kofein se projevuje na chování dětí. Vzhledem k tomuto zjištění i skutečnosti, že se nervový systém u dětí trvale vyvíjí, doporučuje se, aby příjem kofeinu u dětí nepřekročil 2,5 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti za den.
Food Additives and Contaminants, 20, 2003, č. 1, s. 1–30