Kritické zhodnocení vědeckých prací publikovaných v odborné literatuře.

V posledním desetiletí se soustřeďuje pozornost na zjištění vlivu beta-glukanů, sójové bílkoviny, sójových izoflavonů, rostlinných sterolů a stanolů, česneku a tokotrienolů na sérové lipoproteiny. Kritickým zhodnocením prací publikovaných v odborné literatuře se došlo k těmto závěrům:
1. Beta-glukany z ovsa vykazují pozitivní vliv nebo nevykazují žádný vliv na koncentrace LDL-cholesterolu v séru. Tyto nejednotné výsledky vedou k předpokladu, že schopnost snižovat cholesterol výrobků bohatých na beta-glukany z ovsa závisí na určitých faktorech, např. na viskozitě v trávicím traktu, matrici potraviny a/nebo výrobě potravin.
2. Zdá se, že beta-glukany z ječmene a kvasinek by mohly být nadějné, avšak je zapotřebí provést více studií, které by tyto výsledky s konečnou platností potvrdily.
3. Dosud není jasné, zda tvrzení, že sója má hypocholesterolemický účinek, lze přisuzovat výhradně izoflavonům. Řada studií došla k závěru, že konzumace izolovaných izoflavonů (bez sójové bílkoviny) nemá žádný vliv na koncentrace sérového LDL-cholesterolu, což naznačuje, že se vliv sóji na snižování cholesterolu projevuje jen tehdy, pokud se konzumují sójové izoflavony společně se sójovou bílkovinou.
4. Denní konzumace 2–3 g rostlinných sterolů nebo stanolů snižuje koncentraci LDL-cholesterolu o 9–14 %. Prokázalo se, že funkční potraviny obohacené o rostlinné steroly a stanoly jsou účinné u různých populačních skupin a ve spojení se stravou nebo léky snižujícími cholesterol.
5. Dosud není jasné, zda lze česnek a přípravky na bázi česneku využít jako prostředky ke snižování lipidů. Je důležité určit aktivní složky v česneku a jejich biologickou účinnost po konzumaci.
6. Pravděpodobnost, že tokotrienoly z palmového oleje nebo z oleje rýžových slupek mají pozitivní vliv na profil lipoproteinů v humánním séru, není příliš vysoká.
The Journal of Nutrition, 132, 2002, č. 12S, s. 2494–2505