Podle DG SANCO je legislativa pro tzv.PARNUTS možná nadbytečná, pokud existuje legislativa pro tvrzení a fortifikaci.

V současné době, kdy dochází k zkoumání a většinou neschválení zdravotních tvrzení podle nařízení 1924/2006/ES se mnozí výrobci snaží obejít legislativu a zkoušejí ze svých výrobků udělat „potraviny pro zvláštní výživové účely“ (PARNUTS – particular nutritional uses). Tyto výrobky jsou legislativně regulovány specifickými předpisy, při jejichž splnění mohou být nabízeny s označením příslušné skupiny spotřebitelů, jimž jsou určeny. V tom případě se nejedná o zdravotní tvrzení ve smyslu nařízení 1924/2006 a není třeba je podrobit procesu schvalování. Mezi PARNUTS patří např. i  fortifikované sušenky pro děti, tablety s kyselinou listovou pro těhotné ženy nebo práškové přípravky pro osoby s nedostatkem určitých minerálních látek.

Podobné výrobky mohou být prodávány jako normální potraviny s uvedením zdravotního tvrzení. Podle DG SANCO je proto sporný statut některých výrobků na trhu, např. potravin obohacených vitaminem B12 pro ženy v menopauze, osoby trpící trávicími potížemi, tablety pro ženy se zvýšenou potřebou železa. Je otázkou jestli v těchto případech jde o dietní potraviny, suplementy nebo fortifikované potraviny. Proč má na jedné straně existovat označení „potravina vhodná pro osoby trpící hypercholesterolemií“ (PARNUT) na druhé straně“potravina snižující cholesterol“ (tvrzení). Nebo na jedné straně „vhodné pro osoby s nedostatečnou imunitou“ (PARNUTS) a na druhé straně „potravina pro zvýšení obranyschopnosti“. V případě některých potravin – nabízených jako lékařské s uvedením „pro léčbu mírných depresí dietou“ nebo „brusinková šťáva pro léčení infekcí močového traktu“ – je obtížné to posoudit a napadnout.

Otázkou tedy je, zda legislativa pro PARNUTS není nadbytečná, pokud existuje legislativa pro tvrzení a fortifikaci.

Dále není vyjasněno, zda u potravin pro diabetiky nebo pro sportovce má být uplatněn proces notifikace. Zřejmě by mělo dojít k úpravě rámcové směrnice pro PARNUTS a zahrnutí těchto kategorií. Avšak v případě pokračovací mléčné výživy není notifikace nutná. A přitom tvrzení na těchto mléčných výrobcích je založeno jen navýzkumu na dospělých osobách.

O celé této problematice se teprve začne jednat s členskými státy. Nejspíš však nebude vůle ke zrušení specifické legislativy pro PARNUTS s argumentem, že obecná legislativa je ve specifických případech nedostačující. Rozporné situace by však měly být řešeny nějakou zásadní legislativní změnou.

EU Food Law, 2009, č. 411, s. 18-19