tvrdost vody, riziko infarktu, fluoridy, železo, měď

 Finští experti ze Státního geologického ústavu a Zdravotního ústavu v Helsinkách zjišťovali souvislost mezi výskytem infarktu myokardu a tvrdostí vody, zejména obsahu vápníku, hořčíku, fluoridů,  železa, mědi, zinku, hliníku a dusičnanů. Autoři vedení A. Kausou získali data od téměř 19 tis. mužů ve věku 35 – 74 let, kteří měli první infarkt v letech 1983, 1988 a 1993. Současně bylo analyzováno na 12 500 vzorků různých podzemních vod. Ukázalo se, že pro každou jednotku zvýšení tvrdosti (měřeno v německých stupních) se snižovala riziko infarktu o 1 %. Přesto, že výsledky nebyly statisticky významné, se dále ukázalo, že fluoridy  mají ochranný efekt: 1 mg fluoridů v pitné vodě může vést až k 3 % poklesu rizika infarktu.  Železo naopak zvyšuje riziko o 4 % a měď o 10 %.  Tyto nálezy potvrzují dřívější pozorování o vztahu mezi tvrdostí vody  a koronárními onemocněními. 

 Podrobnější výsledky jsou v publikaci A. Kausy v časopise J. Epidemiology and Community Health z února 2004.

Hardness of water linked to heart health. Soft Drink International, April 2004, s. 18