Genetické modifikace u ryb by mohly sloužit nejen k zefektivnění produkce rybího masa, ale např. i k produkci léčiv.

Různými formami úpravy a vnášení genů a genomů ryb vznikají skutečně transgenní ryby nebo se jedná spíše o  „vylepšené šlechtění“. Původním cílem bylo zvyšování velikosti ryb (gen růstového hormonu; úspěch hlavně u lososa a tilapie). Rovněž se sleduje účinnost, s níž ryby mění potravu na svalovinu (konverze potravy) a také výsledná chuť masa.

Panují určité obavy např. z konzumace hormonů produkovaných vnesenými geny. V případě těchto hormonů se však jedná o polypeptidy, které se deaktivují v žaludku, nikoli o sterioidy. Další obavy jsou z možné odlišné akumulace toxinů v tělech transgenních tryb. Další obavy se týkají vlivu na ekosystém v případě jejich úniku – možnost vymření původní populace (nebo naopak neschopnost transgenních ryb přežít ve volné přírodě).

Kromě využití jako potraviny nebo dekorace, mohou transgenní ryby sloužit např. k produkci léků. Vložením lidského genu pro koagulační faktor do rybího genomu lze získat rybu, v jejíž krvi je látka pro léčbu hemofilie. mohou však existovat dosud neprověřená rizika alergií nebo přenostu nemocí. Dosud se jedná o nákladné postupy s nutností dodržování přísných předpisů.

BioProspect, 20, 2010, č. 2, s. 33-35

Objednávka kopie článku