Vydáno: 14. 4. 2004

Autor:

Státní  rostlinolékařská  správa

Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 812 686, fax: 221 812 804, e-mail: sekretariat@srs.cz   kontakt s médii: 221 812 797, e-mail: borivoj.zbuzek@srs.cz, http://www.srs.cz

Pracovníci odboru diagnostiky Státní rostlinolékařské správy v Olomouci prokázali ve své laboratoři přítomnost bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus v dovezených zásilkách konzumních brambor ze sklizně roku 2003 původem ze Slovenska. Laboratorní testy byly následně potvrzeny také biologickými testy patogenity. Slovenská rostlinolékařská služba současně oficiálně potvrdila výskyt původce bakteriální kroužkovitosti brambor, bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus, a navíc také původce hnědé hniloby brambor, kterým je bakterie Ralstonia solanacearum, na území Slovenské republiky.

Na základě těchto závažných informací o výskytu karanténních bakteriálních chorob brambor na Slovensku vyhlásila Státní rostlinolékařská správa zákaz dovozu zásilek brambor (sadbových i nesadbových) ze Slovenska do České republiky s účinností od 20.2. 2004 do 30.4. 2004. 1.5.2004, odkdy bude ČR součástí EU, začnou u nás platit nové legislativní předpisy, které jsou plně kompatibilní s předpisy EU, a na jejichž základě je tato záležitost řešena v rámci fytokaranténní ochrany společného evropského území. Současně Státní rostlinolékařská správa zařazuje tímto Slovensko k zemím s výskytem Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus a Ralstonia solanacearum.

V České republice výskyt původce hnědé hniloby dosud prokázán nebyl, proto je namístě uplatnění přísných karanténních opatření, aby se zabránilo jeho proniknutí na naše území. Výskyt původce bakteriální kroužkovitosti brambor byl u nás prokázán v roce 1996. Z důvodu zamezení jeho dalšího šíření jsou od té doby proti němu přijímána tvrdá karanténní opatření, která postihují velmi citelně podniky zabývající se pěstováním sadby brambor, na jejichž pozemcích se tato bakterie vyskytla.

Zdrojem nákazy jsou hlavně infikované nebo kontaminované hlízy, kterými se patogen šíří na větší vzdálenosti. Z infikovaných na zdravé hlízy se patogen snadno šíří při krájení sadbových hlíz nožem. V menším rozsahu přichází v úvahu i šíření bakterií kontaminovanými sklízecími stroji, pytlovinou a dopravními prostředky.

Bakteriální kroužkovitost brambor a hnědá hniloba brambor jsou velmi závažná onemocnění, která mohou způsobit značné ekonomické ztráty. Přímé škody na porostech brambor dosahují výše 10 – 30 %, někdy jsou ještě větší. Daleko citelnější pro bramborářské podniky produkující sadbu jsou však škody nepřímé, které vznikají v důsledku vyhlášených karanténních opatření.

Ing. Bořivoj Zbuzek, referent SRS pro kontakt s veřejností