Kontrolní test potvrdil šestý případ bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) v tuzemsku. Nakažená osmiletá kráva pochází z farmy Zemědělská výroba Kovář v Záblatí na Prachaticku. Z preventivních důvodů bude utraceno a vyšetřeno na BSE 34 vrstevnic a tři potomci postiženého zvířete.

Kontrolní test potvrdil šestý případ tzv. nemoci šílených krav (BSE) v tuzemsku. Nakažená osmiletá kráva pochází z farmy Zemědělská výroba Kovář v Záblatí na Prachaticku. Z preventivních důvodů bude utraceno a vyšetřeno na BSE 34 vrstevnic a tři potomci postiženého dobytčete, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Neupřesnil však, kdy nucená porážka začne. Chov byl po zjištění BSE uzavřen, což znamená, že zvířata se z něj až do odvolání nesmějí přesunovat. Podle ředitele okresního inspektorátu veterinární správy v Prachaticích Miroslava Štěpánka má soukromý zemědělec Václav Kovář na statku kolem 370 kusů skotu, většinou na masný chov. Chovateli přísluší od státu náhrada za všechna zvířata utracená z důvodu nebezpečné nákazy, kam se řadí i BSE. Kovář obhospodařuje podle internetových zdrojů asi 611 hektarů a specializuje se na chov masného skotu. Je členem Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Šumava. V České republice se dosud podrobilo testu na BSE více než 450 000 zvířat. Nákaza se objevila u šesti z nich. Kráva, u níž byl test pozitivní, se narodila v roce 1995 a je tak obdobné věkové kategorie jako předchozí případy. Všechna nakažená dobytčata byla narozena v letech 1995 až 1997. „Zvířat této rizikové skupiny sice ubývá, nicméně dá se předpokládat, a že pokud se vyskytne další případ, s největší pravděpodobností půjde o tuto věkovou kategorii,“ uvedl Duben. SVS usuzuje, že pravděpodobně na konci 90. let se dostalo do krmivového řetězce něco závadného, a to buď do mléčných náhražek pro telata, popřípadě kontaminací v mísírně krmiv. Objevení šestého případu BSE by podle zemědělců nemělo ovlivnit poptávku po hovězím mase. „Nepředpokládám, že by to mělo mít vliv,“ řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Také tajemník Agrární komory Jan Záhorka soudí, že by se další kus postižený BSE neměl projevit v zájmu spotřebitelů o hovězí maso. Negativní dopad na poptávku vylučuje rovněž předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. Aféra kolem BSE v Evropě a následný první výskyt nemoci v tuzemsku předloni v červnu srazily domácí poptávku po hovězím. Postupně se zájem spotřebitelů mírně oživil, ale na stav před kauzou BSE se už spotřeba podle Jirovského nevrátila. Od prvního výskytu nemoci v České republice nařídila veterinární správa na BSE testovat veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku. Do té doby se prověřovaly jen určité rizikové skupiny. V roce 2001 platil náklady vyšetřování stát. Od loňska však přešla tato povinnost u poráženého skotu na zpracovatele.
21. 10. 2003