Genetické modifikace a nové biotechnologické postupy při pěstování zemědělských plodin jsou zřejmě klíčem ke zvýšení produkce potravin potřebných pro nasycení stále narůstající světové populace.

Genetické modifikace a nové biotechnologické postupy při pěstování zemědělských plodin jsou zřejmě klíčem ke zvýšení produkce potravin potřebných pro nasycení stále narůstající světové populace, říká světový expert Mike Gale.
Jestliže se nesmíříme s geneticky upravenými potravinami při řešení problému se stále vyšší potřebou produkce potravin, uvrhneme za patnáct let svět do potravinové krize, říká Mike Gale z John Innes Centre, jednoho z největších evropských nezávislých center výzkumu rostlin a mikrobiologie. Dnes žije na planetě více než 6 miliard obyvatel a podle odhadů OSN se počet lidí do roku 2050 zvýší na celých 9 miliard.
Současná roční produkce obilovin, která dosahuje výše 1,8 miliardy tun, musí v budoucnu vzrůst na 3 miliardy tun. Mike Gale prohlásil na konferenci BioScience 2004 v Glasgow: „Za poslední půlstoletí jsme zvýšili produkci potravin o padesát procent. Nyní to musíme udělat znovu, jenže tentokrát podle pravidel trvale udržitelného rozvoje. Nemáme žádnou další půdu vhodnou k obdělávání, nemáme ani více vodních zdrojů a musíme snížit objem zemědělských chemikálií.“ Podle Mikea Gale musí nejméně polovina potřebného nárůstu potravin pocházet z nově vyšlechtěných rostlin, zejména křížených druhů odolných proti suchu a slané vodě, stejně tak rezistentních vůči škůdcům a nemocem.
Biotechnologie dokáže jak výrazně urychlit proces křížení rostlin, tak i vytvořit nové druhy dodáním vhodného genu. Genetická manipulace je jedním z nejvýhodnějších technických řešení, dokáže vytvořit rostliny jako jsou například africké fazole vigna, které jsou odolné vůči hmyzu, rýže obohacená vitamínem A pro Asii nebo banány odolné nemocem pro tropické oblasti. V současnosti je potřeba banány ošetřovat chemickým postřikem, což je jeden z argumentů pro zastánce GMO plodin. Podle nich mnoho zemědělců každý rok přijde o svoji úrodu, protože prostě nemá finanční prostředky na dostatek postřiku proti ničivým houbám.
Podle Mikea Galea, který je neotřesitelně přesvědčen o výhodách GMO potravin, je potřeba využít všech výhod takto upravených rostlin. „Měli bychom vyjít ven z laboratoře a říct lidem, že jim nehrozí smrt z GMO potravin nebo křížených rostlin. Hrozí jim smrt, když nebudou mít co jíst.“ Přesto veřejný tribunál o geneticky upravených zemědělských plodinách ve Velké Británii prohlásil, že dvě ze tři testovaných plodin měly ničivý dopad na přírodu. „Výsledky ze zkušebního pěstování, které v této zemi proběhlo, ale ukazují něco zcela jiného. Zkoušky prokázaly, že GMO rostliny potřebovaly pouze polovinu chemických postřiků, díky tomu bylo také o polovinu méně potřeba používat traktory. To je přece obrovský úspěch pro životní prostředí.“
Duncan McLaren z organizace Friends of Earth ve Skotsku dodává: „Lidé umírají kvůli neustálé obsesi agroprůmyslu z moderních technologií jako genetická modifikace. Trvale udržitelné zemědělství a politické řešení, jako je pozemková reforma, jsou odsouvány na druhou kolej kvůli nenasytnosti a aroganci biotechnologických firem.“ Hlavním problémem je podle McLarena nerovnoměrná distribuce potravin a to, že trh ovládaný soukromými společnostmi v současnosti zlepšení situace nenapomáhá.
Hugo Charvát

http://www.ekolist.cz
EkoList, 5. 8. 2004