Sucho ničí pastvu, včelstev tak ubývá
Tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně
Naopak nevýhodou jsou podle něj ve městech často sekané trávníky a vysazování okrasných stromů, jako je například sakura, které nemají nektar vůbec. Také čeští zemědělci v posledních letech častěji volí plodiny, které dávají méně nektaru, než ty původní. Výjimkou není ani řepka, u které v současné době pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné. Navíc s řepkou souvisí její nadměrná chemizace, včelstva díky tomu slábnou a mají problémy s vytvořením následné zimní kondice a odolnosti proti virům.
Včelaři se po letošní zimě museli vyrovnat s výraznými úhyny. Populace roztočů v roce 2019 gradovala a podílela se na distribuci nebezpečných včelích virů. Odborníci odhadují, že asi pětina včelstev uhynula. V České republice bylo zazimováno téměř 800.000 včelstev u více jak 60.000 včelařů. Obě čísla jsou rekordní v rámci planety.
Roztoči způsobují varroózu, při níž se šíří i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo,“ říká Přidal, který se spolu s odborníky z CEITEC MU podílí mimo jiné také na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev,“ uvedl Přidal.
S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení MENDELU. Letos přišli v průběhu zimy, předjaří a jara o více jak polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat,“ dodal Přidal.
Rádius včely medonosné je průměrně 5 km. V případě univerzitní včelnice je to na západě až po Jundrov, na východě Líšeň, na jih Horní Heršpice a na severu Soběšice. Lze tedy říci, že téměř celá část Brna. Když ale uvážíme, že včely létají v případě potřeby do vzdálenosti i až 12 km, mohou doletět až na Masarykův okruh, do vápencového lomu Mokrá, Rajhradu či Kuřimi.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF, antonin.pridal@mendelu.cz; tel.: 778 881 452
Zdroj: mendelu.cz