Přednáška prezentovaná na mezinárodním semináři o bezpečnosti potravin, který pořádala VŠCHT Praha dne 13. září 2002.

Ing. Eva Černá
Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor potravinářské výroby, Těšnov 17, Praha 1

V České republice je současné době základním aspektem potravinové legislativy ochrana zdraví spotřebitelů i ochrana jejich ekonomických zájmů. Odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost produktu, který uvádí do oběhu, je stěžejním principem výroby v celém řetězci od zemědělské prvovýroby až po prodej spotřebiteli.  Pro zabezpečení ochrany spotřebitele, ale i vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli, funguje systém kontroly, který tuto odpovědnost zohledňuje. Systém kontroly stanovuje povinnosti podnikatelům provádět pravidelnou kontrolu nad dodržováním požadavků stanovených právními předpisy, a dále pak je stanoven státní dozor, reprezentovaný státními dozorovými orgány. Nynější systém státní kontroly je založen na vysoce odborně specializovaných dozorových orgánech, které ve vzájemné spolupráci garantují spotřebiteli účinnost předpisů zajišťujících bezpečnou cestu výrobku od prvovýrobce po konečného spotřebitele, i nezávadnost výrobku samého.  Kompetence a pravomoci jednotlivých úřadů jsou stanoveny v příslušných zákonech, kterými se výše uvedené orgány dozoru řídí. Jedná se zejména o zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, v platném znění, zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, v platném znění, který bude od 1.1.2003 nahrazen novým zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, v platném znění a v neposlední řadě zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění.
V kontextu našeho vstupu do EU je ze strany Evropské komise kladen velký důraz právě na zajištění kriterií zdravotní nezávadnosti v celém potravinovém řetězci. Z tohoto důvodu si v roce 2001  Evropská komise vyžádala na 12 kandidátských zemích zpracování Strategie bezpečnosti (nezávadnosti) potravin, kterou ČR, tak jako ostatní kandidátské státy, vypracovala. Politická priorita této problematiky byla zmiňována právě v souvislosti s několika krizemi v zemích EU, které se týkaly zdravotní nezávadnosti potravin, krmiv a výskytu nemocí zvířat přenosných na člověka. Cílem této iniciativy je zajištění stejného přístupu k bezpečnosti potravin ve státech unie i v kandidátských zemích. Evropská komise požaduje důkazy o převzetí veškeré klíčové legislativy ES včetně kontrolního systému ještě před vstupem do EU. V této souvislosti se však nejedná pouze o harmonizaci našeho práva, ale důraz je kladen na splnění všech povinností, které z příslušných předpisů vyplývají.
Systém zajištění zdravotní nezávadnosti potravin v ČR je permanentně (stejně jako v ostatních kandidátských zemích) podrobován detailnímu rozboru a kontrole ze strany orgánů Evropské komise. Proces inspekcí ze strany orgánů Evropské komise se v současné době výrazně zintenzivnil a je zaměřen na určité specifické oblasti např. dodržování veterinárně hygienických požadavků při výrobě potravin, kontrola potravin na hranicích, připravenost a úroveň práce laboratoří, systém rychlé výstrahy apod. (v době vstupu naší země do EU musí ČR splňovat veškerá kriteria na bezpečnost (nezávadnost ) potravin a kontrolní orgány Komise budou tuto skutečnost bedlivě sledovat) .
Pro posílení a zprůhlednění systému bezpečnosti potravin v ČR přijala vláda koncem loňského roku usnesení č. 1320, na jehož základě byla ustavena meziresortní Koordinační skupina bezpečnosti potravin, která je poradním a iniciačním orgánem ministra zemědělství. Byl schválen harmonogram legislativních úkolů souvisejících s implementací dosud plně neharmonizovaných právních předpisů ES a dále pak bylo rozhodnuto o zřízení tzv. vědeckých výborů, jejichž činnost je zaměřena na hodnocení rizik. Vědecký výbor pro potraviny je ustaven při Státním zdravotním ústavu, veterinární vědecký výbor pracuje při Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně, vědecký výbor pro výživu zvířat při Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi a vědecký výbor pro oblast fytosanitární a ochranu životního prostředí při Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Vědecké výbory jsou nezávislé poradní orgány, organizační a technické zázemí mají v jednotlivých ústavech, členové vědeckých výborů jsou experti vybraní z nejrůznějších odborných pracovišť, za stanoviska vydávaná vědeckým výborem odpovídá předseda výboru, nikoli ředitel ústavu.
Informační systém bezpečnosti potravin je v současné době ve fázi návrhu. Jeho úkolem bude informačně propojit stávající organizace, zajistit sdílení potřebných informací a poskytovat výstupy směrem ke spotřebiteli.
Velká pozornost je věnována zajištění systému rychlé výstrahy před nebezpečnými potravinami a krmivy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 – Rapid Alert System for Food and Feed. V době vstupu ČR  do EU (k 1.1.2004) musí být tento systém plně funkční a napojený na evropskou síť výměny informací o nebezpečných potravinách a krmivech vyskytujících se na jednotném trhu EU.