Stav a budoucí vývoj legislativy týkající se pesticidů
Vydáno: 4. 11. 2008
Autor:
Aktuální znění české vyhlášky 381/2007 o limitech pesticidů je k dispozici na portálu veřejné správy. Dopis České asociace ochrany rostlin vyzývá proti přísným kritériím navrhovaného nařízení EU, která ohrozí možnost pěstování některých plodin.
Vyhláškou 387/2008 Sb. dochází ke změnám vyhlášky 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách, a sice ve všech přílohách:
Příloha č. 1: Názvy a definice reziduí pesticidů
Příloha č. 2: MLR pesticidů v potravinách rostlinného původu
Příloha č. 3: MLR pesticidů v potravinách živočišného původu
Na stránkách veřejné správy jsou přílohy č. 1 až 3 k dispozici ve vyhlášce 387/2008
a pod číslem vyhlášky 381/2007 Sb. je k dispozici aktualizovaný text vlastní vyhlášky bez příloh.
Vyhláška nabývá účinnosti okamžitě, dočasné limity pro deltamethrin platí jen do 1. listopadu 2009, dále bude probíhat jejich přezkoumání.
Vývoj legislativy o pesticidech v EU
V EU platí směrnice 91/2004/ES o registraci agrochemických látek k ochraně rostlin před škůdci a chorobami. Cíle směrnice jsou zapracovány do národních předpisů. Smějí se používat pouze látky, které jsou obsaženy v pozitivním seznamu (Příloha I). Pro začlenění do tohoto seznamu musí účinná látka projít striktním posouzením, kdy je unijními úřady a nezávislými vědeckými institucemi kontrolována a hodnocena její bezpečnost pro lidské zdraví i životní prostředí. Jakmile je látka zahrnuta do tohoto pozitivního seznamu, členské státy mohou povolovat používání přípravků, které tuto látku obsahují, a to zpravidla na dobu 10 let.
V současné době se projednává návrh nařízení o schvalování pesticidů, které by mělo směrnici nahradit a být přímo platné pro všechny členské státy. V r. 2007 prošel prvním čtením v Evropském Parlamentu návrh, který zemědělství příliš neomezoval ani nepoškozoval. Poté došlo k řadě úprav a v červnu 2008 k schválení Radou. Po projednání Výborem pro životní prostředí má následovat a druhé čtení v EP.
Tento návrh zahrnuje přísná „vylučovací“ kritéria („cut-offs“) pro účinné látky, podle nichž nemohou být do pozitivního seznamu zahrnuty nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezřelé, s vědecky neprokázanými účinky, a problematicky stanovitelné endokrinní inhibitory (ED). Před druhým čtením v EP jsou ještě doplňovány další dodatky (již dříve EP odmítnuté) jako plošné snížení pesticidů o 50 % nebo rozsáhlá pásma bez pesticidů.
Důsledkem bude snížení počtu látek použitelných v pesticidech až o 85 %. Tento přístup je pozitivně hodnocen skupinami „zelených“, které bojují proti chemickým látkám, ale nedoceňuje význam dosud používaných pesticidů pro zajištění dostatečné produkce, pro konkurenceschopnost evropského zemědělství a pro přímý dopad na ceny běžných potravin.
V některých zemích byly provedeny tzv. „dopadové studie“ (Nizozemí, Velká Británie, Itálie) zaměřené na tamní plodiny a podmínky pěstování. Výsledky studií ukazují na dramatické následky pro pěstování základních plodin, jako jsou pšenice, brambory, řepka a zelenina. V ČR žádná obdobná „dopadová“ studie neexistuje, není ani plánována. Podobně neexistuje dopadová studie ani pro celou Unii.
Je proto otázkou, jaké následky bude mít snaha o extrémní snížení intenzity používání pesticidů, která měla za cíl prospět obyvatelstvu a životnímu prostředí. Bude Evropa závislá na dovozu mnoha dosud obvyklých plodin? Evropská asociace ochrany rostlin žádá evropské zákonodárce, aby si včas uvědomili, že svým nepromyšleným zásahem do legislativy v ochraně rostlin ovlivní široké spektrum hospodářské produkce a kvalitu a dostupnost potravin pro každého.
Pozitivní jsou v návrhu např. povinná školení uživatelů a osob aplikujících pesticidy.