Žádné GMO u nás nikdy komerčně pěstovány nebyly. Přesto mají stará povolení vydaná v EU pro pěstováni tří GM odrůd kukuřice automaticky platit i u nás (1). Bude tomu navzdory faktu, že riziková analýza při jejich povolování nepočítala s jedinečností ekosystémů v panonské a v karpatské oblasti.

Před vstupem České republiky do Evropské unie vyzvala organizace Greenpeace českou vládu, aby zakázala geneticky modifikované organismy (GMO), které byly v 90. letech schváleny ke komerčnímu pěstování na území tehdejší EU ještě podle starých a dnes už nevyhovujících předpisů. Vláda by měla chránit jedinečnost našich ekosystémů.

Žádné GMO u nás nikdy komerčně pěstovány nebyly. Přesto mají stará povolení vydaná v EU pro pěstováni tří GM odrůd kukuřice automaticky platit i u nás (1). Bude tomu navzdory faktu, že riziková analýza při jejich povolování nepočítala s jedinečností ekosystémů v panonské a v karpatské oblasti.

„Vzhledem k vysokému riziku ekologických škod plynoucích z nevratného uvolňování GMO do přírody vyzýváme vládu, aby s okamžitou platností vyhlásila zákaz těchto GMO a iniciovala kroky, které povedou k zhodnocení dopadu jejich pěstování na ekosystémy v České republice,“ uvedla Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně v Greenpeace ČR.

Pět členských států Evropské unie – Rakousko, Francie, Řecko, Lucembursko a Německo – již vyhlásily pro některé GMO zákaz pěstování na svém vlastním území.

Dodatek č. 2 tzv. Přístupové úmluvy (Accesion Treaty) uznává a potvrzuje, že k datu 1. května 2004 bude do EU zahrnut odlišný ekosystém, tzv. Panonský bio-geografický region (2). Ten se skládá z celého území Maďarska a částí Slovenska, Slovinska a České republiky (3).

„Zastaralá analýza rizik pro životní prostředí nebrala v úvahu jedinečnost a křehkost ekosystémů různých regionů. Dokud nebude provedena nová, komplexní riziková analýza, mělo by být komerční pěstování těchto GM plodin zakázáno,“ zdůraznila Klimovičová a dodala, že vlády přistupujících zemí by měly okamžitě vyhlásit národní zákazy tak, jako to již udělaly jiné země jako například Německo a Rakousko (4).

Dalším důvodem k zákazu těchto GMO je fakt, že byly schváleny v roce 1996 podle již zastaralé legislativy EU. Požadavky na rizikovou analýzu byly totiž v roce 2001 přepracovány (5).

„Česká republika jako nový členský stát unie by neměla být nucena přijmout GMO, které mohly být povoleny jen díky staré rizikové analýze, která nezohledňovala kumulativní a dlouhodobé účinky na lidské zdraví a dopady na životní prostředí,“ vysvětlila Klimovičová

Platnost původních povolení vydaných v EU vyprší v roce 2006 a poté bude třeba provést pro celé území EU novou rizikovou analýzu dle nových požadavků stávající platné legislativy. To je další pádný důvod, proč by nové členské státy neměly přistoupit na uvolnění těchto GMO do svých ekosystémů.

Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 603 414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org

Internet: http://www.greenpeace.cz

Poznámky pro editory:
(1) Do dnešního dne Evropská unie udělila povolení celkem pro 18 GMO včetně tří plodin pro komerční pěstování. Tyto tři plodiny jsou variety geneticky modifikované kukuřice (Bt 176, Mon 810, T 25), které byly schváleny ještě předtím, než v roce 1999 vstoupilo v platnost faktické moratorium na udělování nových povolení pro GMO. Dvě z těchto tří variet navíc obsahují geny rezistence na antibiotika. Žádné nové GMO tohoto typu nesmí být již v EU povolovány, a to kvůli obavám o veřejné zdraví.

(2) Official Journal of the European Union, L236, 23/09/03.

(3) Ochranu tzv. Karpatského regionu (ve skutečnosti dokonce ještě širší oblasti skládající se z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska) s rozličnými typy biotopů a vysokým počtem původních druhů řeší Rámcová úmluva o ochraně a trvale udržitelném rozvoji Karpat. Členy této Rámcové úmluvy jsou mj. právě Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

(4) Podle článku 23, Směrnice 2001/18/EC.

(5) Metody hodnocení rizik byly zásadním způsobem přepracovány až v roce 2001 a jsou určeny Dodatkem II Směrnice 2001/18/EC.

Více informací v angličtině je k dispozici na adrese:
http://weblog.greenpeace.org/ge/archives/reassessment paper.pdf

Proč by neměly být žádné staré GMO povoleny v přistupujících zemích EU
Současná legislativa vztahující se ke GMO, základní principy práva EU a Dodatek II Smlouvy o přistoupení podporují argument, že je zapotřebí nového procesu hodnocení rizik, pokud mají být Evropou povolené GMO vpuštěny i na území nově přistupujících zemí.

V nových členských státech by měl být uplatněn dočasný zákaz těchto plodin, dokud nebudou náležitě zhodnocena veškerá rizika spojená s jejich uvolněním do životního prostředí přistupujících států. Je to plně v souladu s cíli a závazky obsaženými ve Směrnici 2001/18/EC a to z následujících důvodů:

– Specifický charakter ekosystému přistupujících zemí nebyl brán v úvahu při projednávání možných rizik na životní prostředí. V Dodatku II Přístupové smlouvy jsou uznány specifické přírodní podmínky nových zemí. Je zde zmíněn např. Panonský ekosystém, který nelze nalézt v žádném ze současných členských států EU, který je však typický pro Maďarsko, části Slovenska, Slovinska a České republiky.

– Navíc oněch 18 v současnosti povolených GMO bylo schváleno na základě „staré“ Směrnice 90/220/EC a potvrzeno bez uplatnění zmodernizované metody hodnocení rizik. Ta hodnotí kumulativní a dlouhodobé dopady na lidské zdraví a životní prostředí, včetně dopadů na biologickou diverzitu a nezemědělské ekosystémy, jak to již vyžaduje Dodatek II Směrnice 2001/18/EC.

– Nejedná se jen o absenci přehodnocení rizik. I status 18 schválených GMO je dosti nejasný. Pět různých členských států uvalilo zákaz na 8 z těchto GMO (podle čl. 16 Směrnice 90/220/EC, nyní čl. 23 Směrnice 2001/18/EC). Použití této ochranné klauzule nebylo dosud zpochybněno, což znamená, že i autorizace ostatních GMO může býti zrušena.

– S přistupujícími zeměmi nebyla celá věc nijak konzultována, neměly možnost vyžádat si potřebné informace, seznámit se se současnými výsledky výzkumů a s důvodnými námitkami v době, kdy byly žádosti podávány kompetentním národním úřadům k posouzení.

– Přistupující země dosud nedaly své veřejnosti příležitost, aby se vyjádřila, zda chce přijmout GM plodiny na své území či nikoliv. Veřejnost navíc neměla možnost vyjádřit se k hodnotící zprávě a uplatnit tak své právo účastnit se schvalovacího procesu.

– Evropská legislativa má stále trhliny, není v ní např. řešena otázka odpovědnosti za případné škody vzniklé genetickou kontaminací. Pěstování jakékoli GM plodiny by nemělo být v přistupujících státech povoleno do té doby, než budou stanovena jasná pravidla týkající se odpovědnosti za případnou kontaminaci!

– Jak stanoví Článek 17, povolení pro pěstování tří GM plodin na území EU vyprší 17. října 2006. Jelikož povolení přestane platit po jednom až dvou kultivačních obdobích, po nichž mohou nové země řešit problém, jak se těchto GMO opět zbavit, měl by být z tohoto důvodu na tyto GMO uplatněn zákaz podle Článku 23.

Jestliže nebylo provedeno hodnocení rizik, které s sebou přinese uvolnění GMO na území nově přistupujících zemí a veřejnosti a kompetentním orgánům bylo upřeno právo participovat a vznést případné námitky, povolení vydaná v EU by neměla automaticky platit i pro nové členské státy. Dříve než budou moci být jakékoli z dosud schválených GMO autorizovány i v nových členských státech, musí být zavedena nová schvalovací procedura pro GMO ( se zvláštním důrazem na nové členské státy).
(Greenpeace ČR): http://www.greenpeace.cz

http://www.ekolist.cz
EkoList, 30. 4. 2004