Vydáno: 27. 11. 2008

Autor:

Podle Evropské komise existují v současné době v rámci potravinového řetězce tři úrovně z hlediska využití nanotechnologie:

 

1. Oblasti, kde se již téměž s jistotou nanotechnologie používá (např. membrány, antibakteriální prostředky, aromata, filtry, doplňky stravy, stabilizátory).

2. Oblasti, kde se nanotechnologie pravděpodobně využívá (např. senzory pro patogeny a kontaminanty, monitorování životního prostředí, zařízení spojující snímání a varování, zařízení pro vysledování).

3. Oblasti, kde není pravděpodobné, že by se nanotechnologie využívala (např. vytváření neomezeného množství potravin syntézou na atomové úrovni).

 

Evropská komise se proto rozhodla stanovit, jaká je bezpečnost nanotechnologie pro potraviny, krmiva a životní prostředí.

V prvním kroku požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby vypracoval vědecké stanovisko, které by určilo, co je nutné pro posouzení rizika, pro posouzení vhodnosti metod ke stanovení rizika a pro vlastní posouzení potenciálních rizik, které představují nanověda a nanotechnologie v oblasti potravin a krmiv.

 

EFSA vypracoval stanovisko, ke kterému byla od 14.10.2008 otevřena diskuse. Ta bude probíhat do 1.12.2008. K vypracování stanoviska EFSA byl použit aktuální přehled publikací (Review: Applications and implications of nanotechnologies for the food sector).

Dokument EFSA popisuje pět širokých oblastí aplikace nanotechnologie v sektoru potravin a krmiv:

– materiály v kontaktu s potravinami,

– nanostrukturované složky potravin a krmiv,

– přísady pro potraviny a krmiva,

– biosenzory pro monitorování potravin během skladování a přepravy,

– ostatní nepřímé aplikace (agrochemikálie, pesticidy, veterinární přípravky aj.)

 

Zdroj: nanowerk