Spotřebitelská politika EU
ochrana spotřebitele, zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů, bezpečnost potravin, měna
Na základě ustanovení o ochraně spotřebitele Smlouvy zakládající Evropskou unii je cílem EU přispívat k ochraně zdraví, bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů. Kromě zajištění vysoké úrovně ochrany zákonnými předpisy byly také zahájeny informační a osvětové iniciativy. Zájmy spotřebitelů respektuje také široké spektrum dalších politik EU.
Nejvýznamnějšími zákonnými normami jsou opatření přijatá v rámci jednotného trhu. Mezi již platné patří směrnice, které řeší
označení potravin a nepotravinových výrobků cenou,
zavádějící reklamu, prodej na dálku a spotřebitelské úvěry,
nerovné podmínky ve spotřebitelských smlouvách,
konkrétní opatření pro ochranu zákazníků cestovních kanceláří a programů časových podílů na pobytu v rekreačních a dalších objektech.
Další iniciativy EU doplňují opatření přijatá vládami jednotlivých členských států. Jak příklad je možno uvést vytvoření systému na úrovni EU, jehož pomocí se vykazuje nehodovost v domácnosti a ve volném čase. Dále bylo vydáno několik nezávazných doporučení ministerstev a usnesení Rady. Týkají se širokého rozsahu spotřebitelské problematiky, počínaje systémy kreditních karet až po vzdělávání.
První výroční zasedání Evropského spotřebitelského shromáždění se konalo v roce 1998 v Bruselu. Sešlo se na něm asi 150 spotřebitelských organizací z celé EU. Mezi další orgány patří Skupina pro evropské spotřebitelské právo a Transatlantický spotřebitelský dialog EU-USA (TACD), dále konzultační Spotřebitelský výbor, sdružující zástupce z členských států a evropské spotřebitelské asociace jako např. BEUC.
Další politiky
Základním znakem spotřebitelské politiky je počet dalších aktivit EU, které na ni mají výrazný vliv. Velmi ilustrativním příkladem je Společná zemědělská politika, zejména s ohledem na přímý vliv podpůrných mechanizmů na ceny placené za řadu komodit přímo zemědělcům. Další zemědělská pravidla upravují označování masa, ovoce a zeleniny a také vín a lihovin. Požadavky na kontrolu jakosti Společné zemědělské politiky se také vztahují na široký sortiment zemědělských výrobků. Společná politika rybolovu má podobný vliv na ryby a plody moře.
Mezi další příklady politik EU, které se významným způsobem dotýkají spotřebitele, patří:
Zavedení Eura jako měny jedenácti členských států k 1. lednu 1999. Celá řada ustanovení týkajících se spotřebitelů a upravujících dvojí ceny a poplatky bank se soustřeďuje právě na zavedení této měny.
Politika hospodářské soutěže, kde Komise působí jako ochránce proti tajným dohodám mezi podniky a zneužívání monopolního postavení. Komise například již několik let sleduje po celé Evropě ceny automobilů.
Na evropské úrovni vypracovaly normalizační a standardizační orgány, jako je např. CEN, bezpečnostní normy výrobků. Řada z nich je začleněna do legislativy EU. Účelem těchto pravidel je zajistit, aby výrobky na prodej v EU splňovaly normy výroby vysoké kvality, na kterou jsou evropští spotřebitelé zvyklí. Značka „CE“ na hračkách a televizních přijímačích je praktickým příkladem uplatnění těchto pravidel.
Politika ochrany životního prostředí má širší vliv na problematiku čistoty ovzduší a kvality vod i na využití geneticky modifikovaných organizmů.
Dopravní politika zahrnuje pravidla poskytování náhrady leteckým cestujícím za odepření nástupu do letadla, atd.
Nový Spotřebitelský akční plán EU
Pro přechod spotřebitelské politiky do nového tisíciletí přijala Komise další strategii, která na období let 1999 až 2001 stanoví tři cíle:
Hlas spotřebitelů se v EU uplatní účinněji, což je zejména důležité s ohledem na stále větší technickou složitost zásadních rozhodnutí. K zajištění lepší konzistentnosti při respektování spotřebitelských zájmů jsou konzultační postupy neustále zdokonalovány. Lepší koordinace mezi místními resp. celostátními spotřebitelskými skupinami bude podpořena vytvářením sítí a vzájemnou informovaností. Pro tyto skupiny byla zavedena do Komise horká linka.
Vysoká úroveň zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti je v zájmu jak podnikatelských subjektů, tak spotřebitelů. Systematičtější přístup k analýze rizik je přínosný pro obě strany. Rozvíjí se uplatňování preventivních zásad v oblasti nezávadnosti potravin a výrobků. Je třeba řešit obavy spotřebitelů týkající se označování, hygienické nezávadnosti a kontroly potravin.
Ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů v EU znamená řešit obavy z tzv. zázračných výrobků, zavádějících tvrzení o zdravotních účincích a prodeje pomocí systému pyramida. Mezi další cíle patří zvyšování důvěry v elektronické platební prostředky a podpora nenákladných přeshraničních maloobchodních plateb a uživatelsky vstřícného trhu v oblasti finančních služeb.
Bezpečnost potravin
V posledních letech došlo k prudkému nárůstu obav veřejnosti v souvislosti s nezávadností potravin, zejména v důsledku krize BSE (nemoc šílených krav). Přístup EU k problematice nezávadnosti potravin vychází ze tří zásad:
rozhodování musí vycházet z kvalitních, vědecky podložených názorů, které jsou široce přijímány jako nezávislé,
odpovědnost za legislativu musí být oddělena od odpovědnosti za inspekci,
jak v procesu rozhodování, tak pro účely opatření inspekce musí být informace transparentnější a přístupnější.
V rámci Komise nese odpovědnost za koordinaci všech příslušných vědeckých výborů odborníků členských zemí EU Generální ředitelství pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele. V roce 1998 byl ve městě Blackrock blízko Dublinu zřízen Potravinový a veterinární úřad EU (FVO).
Evropská komise přijala Bílou knihu o nezávadnosti potravin. Přístup „z pole na stůl“ si klade za cíl dosáhnout co nejvyšší úrovně ochrany zdraví pro spotřebitele evropských potravin. Kromě kvalitnější legislativy, zakotvující zásady odpovědnosti, sledovatelnosti a řádné analýzy rizik, byl podán návrh na zřízení Evropského úřadu pro potraviny. Tento orgán se soustředí na posouzení rizik a informovanost spotřebitelů. Řízení rizik, včetně legislativy a kontroly, zůstává úkolem stávajících institucí EU. Úřad bude provozovat systém rychlého varování a hrát významnou úlohu v oblasti sběru, analýzy a sdělování informací.
Další informace
Webovská stránka Generálního ředitelství pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele nabízí zásadní dokumenty, adresář GŘ a profil odpovědného komisaře Davida Byrna. Viz: http://europa.eu.int/comm/dgs/health_consumer/index_en.htm ;
Newsletter je k dispozici na: http://europa.eu.int/comm/dg24/library/pub/cv/index_en.html ;
Příležitosti k získání finanční podpory on line na: http://europa.eu.int/comm/dgs/health_consumer/library/tenders/index_en.html ;
e-mail: info@iceu.cz ;
http://www.evropska-unie.cz ;
ICEU-Politiky EU, 4.12.2002 (Mik)