Soudobý pohled na vlákninu potravy
Pohled na příznivé účinky vlákniny na naše zdraví.
.jpg)
Za výztižnou definici vlákniny lze považovat definici Nizozemské zdravotní rady: „Vlákninu potravy tvoří látky, které nejsou stráveny či vstřebány v tenkém střevu člověka, s chemickou strukturou sacharidů či látek obdobných, ligninu a příbuzných látek“.
Z chemického hlediska lze složky vlákniny rozdělit do následujících skupin:
a) polysacharidy (kromě škrobu): celulosa, hemicelulosy, pektiny, beta-glukany, chitin, gumy a slizy;
b) nestravitelné oligosacharidy, např. fruktany (zejména inulin, který je však často řazen mezi polysacharidy);
c) složky příbuzné sacharidům: zejména rezistentní škroby a modifikované celulosy;
d) lignin a doprovodné látky: kutin, třísloviny aj.
Jednotlivé složky vlákniny mají různé fyziologické účinky a tedy i rozdílné předpoklady snížit zdravotní rizika. Podrobně o této problematice referoval doc. Z. Zloch v č. 3/2004 časopisu Výživa a potraviny. Některé složky vlákniny podléhají v tlustém střevě žádoucí fermentaci, která např. zvyšuje vstřebávání minerálních látek z potravy, oslabuje alergické reakce, znevýhodňuje nežádoucí bakterie (hnilobné), omezuje tvorbu škodlivých produktů a jejich vstřebávání.
Vláknina zvyšuje rychlost průchodu tráveniny trávicím traktem, zejména tlustým střevem. Dostatečný příjem vlákniny může snižovat výskyt zácpy, ale také vředového zánětu tlustého střeva(ulcerózní kolitidy). Vztah mezi příjmem vlákniny a prevencí rakoviny tlustého střeva a
konečníku nebyl zatím vědecky dostatečně prokázán.
Příjem vlákniny pomáhá snižovat riziko vzniku srdečně cévních poruch, kladně je v tomto směru hodnocen především příjem ovoce a celozrnných výrobků.
Přirozená strava s vysokým obsahem vlákniny je obvykle objemná, má nízkou energetickou hodnotu a vyvolává pocit nasycenosti po delší dobu. To může být žádoucí u zdravých osob, avšak u lidí s omezenou chutí k jídlu, jakými jsou velmi malé děti či velmi staří lidé, to může vést k nedostatečnému příjmu živin. Zvýšená spotřeba celozrnných výrobků, popř. potravin obohacených obilnými otrubami, může zhoršit využitelnost železa z potravy (a dalších stopových prvků).
Doporučovaný denní příjem vlákniny pro dospělého je kolem 30 g vlákniny. Pro děti jsou doporučovány hodnoty nižší. Je potřeba zdůraznit že „není vláknina jako vláknina“. V různých potravinách se výrazně liší její složení a tím i zdravotní přínos. Výhodnější je přijímat vlákninu jako součást normálních potravin, tedy ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, než v potravinách obohacených izolovanou vlákninou a zejména než ve formě potravních doplňků. V přirozených potravinách je zřejmě vláknina součástí komplexu řady látek, jejichž příznivé účinky se vzájemně doplňují a zesilují.