Informace portálu Akademie kvality

Foto: Shutterstock

Nejčastěji se vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Řeč je samozřejmě o mouce, zdroji snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný. Tušíte vůbec, že máme desítky druhů? Nejen pšeničnou, žitnou a ovesnou, ale třeba i pohankovou, kukuřičnou, mandlovou, rýžovou, cizrnovou, fazolovou, amarantovou… Kolik vůbec sníme ročně mouky? Dovážíme nějaké obiloviny, nebo si vystačíme s těmi našimi?                            

V ČR se nachází 44 průmyslových mlýnů, kde se zpracovává pšenice a žito. K dispozici máme také několik dalších specializovaných provozoven pracujících s kukuřicí, ovsem a dalšími zrninami. Nechybí ani 3 BIO mlýny s oddělenými bezlepkovými mlýny a 3 provozovny na výrobu vloček. 

Ze zahraničí dovážíme jen cca 2,5 % mouky. Jedná se především o mouku z tvrdé pšenice, která se využívá na výrobu těstovin. Dále se dováží část potravinářské kukuřice (sklovitá) a také plodiny, které zde nerostou. Občas se doplňují i běžné obiloviny, a to v případě, že je jich u nás nedostatek. Kolik kilogramů mouky připadá na jednoho Čecha? 

„Průměrný český občan ročně zkonzumuje zhruba 100 kg mouky pšeničné, 10 kg žitné, 2 kg vloček  a další 2 kg připadají na ostatní obiloviny. Trendem jsou nyní celozrnné mouky ze všech zrnin,“ zmiňuje Pavel Filip, člen představenstva a odborný poradce Svazu průmyslových mlýnů ČR. 

V této sérii si můžete přečíst                                                  

• Jak se vyrábí mouka                                
• Mouka – bílé zlato
• Není mouka jako mouka                                
• Obilné výrobky a glykemický index                                
• Co všechno prozradí obal mouky?                                                       
• Experimentujte s moukami, nemáme přece jen pšeničnou                                
• Jaká mouka se nejvíce hodí na kynutá těsta?                                

Zdroj: akademiekvality.cz