Rozdíl mezi šťávou, nektarem a ovocným nápojem
Ve vyhlášce 335/1997 Sb. je stanoven minimální obsah ovocné nebo zeleninové šťávy či složky v nealkoholických nápojích.
Podle vyhlášky 335/1997 Sb. pro nealkoholické nápoje, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny, ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky 45/2000 Sb. a vyhlášky 57/2003 Sb. se rozlišují:
– ovocná nebo zeleninová šťáva (džus) – 100 % šťávy (pokud je vyrobeno z koncentrátu musí odpovídat 100 % šťávy)
– koncentrovaná ovocná nebo zeleninová šťáva – snížení objemu šťávy musí být nejméně 50 %.
– nektar podle druhu ovoce (podle přirozeného obsahu kyselin) se minimální obsah šťávy v hmot. % pohybuje mezi 25 % (např. šťávy z rybízu) a 50 % (např. z jablek, hrušek, ananasu citrusových plodů kromě citronů a limetek) –
Příloha : Obsah kyselin a podíl šťávy v nektarech
– ovocný nebo zeleninový nápoj – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů nebo zeleninové sušiny tak, aby v přepočtu činila použitá šťáva nejméně jednu čtvrtinu hmotnostního podílu stanoveného pro nektary.
Na obalu musí být obsah ovocné nebo zeleninové složky uveden.
Vyhlášky jsou v tištěné formě k dispozici ve Sbírce zákonů (částka 111-1997, částka 16-2000, částka 21-2003) nebo v seriálové publikaci „Česká potravinová legislativa“ (část 11) vydávané v ÚZPI. V elektronické podobě je lze najít např. na internetových stránkách
Ministerstva vnitra nebo Ministerstva zemědělství (http://www.mzecr.cz) nebo SZPI (http://www.szpi.gov.cz).