V Německu byla prokázána kontaminace vajec rezidui lasalocidu.

V Meklenbursku-Předních Pomořanech, Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku byl prokázán výskyt reziduí lasalocidu ve vejcích nejasného původu.
Lasalocid – jedná se o látku, která se používá jako krmné aditivum k prevenci proti kokcidióze především u brojlerových slepic s ochrannou lhůtou 5 dní a u mladých slepic do 16. týdne věku. Obsah lasalocidu v krmivu při autorizovaném použití jako kokcidiostatikum nesmí překročit hranici 125 mg na kilogram. Tolerovaná hranice pro zanesení krmiva obsahujícího kokcidiostatika ve výrobně krmných směsí představuje 5 mg na kilogram krmiva. Tato hranice vychází z detekční hranice jednotné analyzační metody, která je v rámci EU předepsána pro analýzu krmiv.
Při povolené kontaminaci 5 mg lasalocidu na kilogram krmiva je možné vysledovat rezidua v množství 0,05 mg na kilogram vaječné hmoty. Toto množství je akceptovatelné vzhledem k povolenému množství této látky v krmivu.
V Nizozemí jsou tolerována dokonce rezidua ve výši 0,1 mg na kilogram vajec, přičemž podávání lasalocidu nosnicím není povoleno ani v této zemi.
V Německu platí u vajec de facto nulová hraniční hodnota, protože v potravinách se nesmí vyskytovat žádné farmakologicky účinné látky. Nové, velice citlivé metody analýzy (LC/MS), které se používají v oblasti potravinářství jsou však v oblasti krmivářství jako analyzační metody ještě neznámé a proto podle zákona nejsou relevantní.
Tato nulová tolerance tedy nemůže být dodržena na základě výše zmíněné hranice povolené u krmiv. Možnost kumulace reziduí v kostní tkáni mladých slepic je podle názoru vědců krajně nepravděpodobná.
Vzhledem k obavám z možného rizika ohrožení spotřebitelů vydal Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) následující prohlášení: konkrétní nebezpečí ohrožení zdraví při konzumaci kontaminovaných vajec nehrozí.
Ministr zemědělství spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořany Dr. Till Backhaus oznámil, že přítomnost reziduí lasalocidu ve vejcích byla prokázána jak u vajec pocházejících z konvenčních, tak i ekologicky hospodařících podniků a to v zemědělských podnicích všech velikostí.

DGS, 2003, č. 50, s. 3