obsah fytoalexinů ve vínech a arašídech, antioxidační a další příznivé účinky

V tradiční východoasijské medicíně hrají významnou roli extrakty kořenů obsahující resveratrol případně jeho glykosidy, které se používají hyperlipemii, hypertenzi, aterioskleróze a alergických a zánětlivých onemocněních.
Trans –resveratrol (trans-3,5,4´-trihydroxystilben) se jako stresový metabolit (fytoalexin) vyskytuje kromě léčivých rostlin jako hadí kořen, lilie, kasie také v hroznech a arašídech. V hroznech byl vedle toho prokázán i obdobný 3-O-beta-D-glukosid označovaný jako piceid nebo polydatin. K jejich biosyntéze dochází ve slupkách.
Proto obsah těchto látek v hroznových šťávách a vínech závisí na tom, do jaké míry byly ze slupek extrahovány. Vzhledem k tomu že k dlouhodobé extrakci dochází při výrobě červeného vína, jsou tam obsažená množství podstatně vyšší (resveratrol 1,3 až 9,2 mg/l, piceid 1,1 – 3,2 mg/l) než ve šťávách (řádově v μg/l) a bílých vínech (resveratrol 0,03 až 0,4 mg/l, piceid 0,1 až 0,4). Během kvašení vznikají vedle těchto látek i jejich cis-formy.
V případě arašídů je obsah trans-resveratrolu nejvyšší také ve slupkách (510 až 780 μg/kg) zatímco v zrnech jen (40 až 150 μg/kg). Při pražení se obsažené množství snižuje. Ve srovnání s vínem je obsah v arašídech nepatrný. Arašídové máslo bývá resveratrolem obohacováno.
Resveratrol je lidským organismem dobře absorbován, uchováván hlavně v ledvinách a játrech a vylučován močí. In vitro vykazuje resveratrol a v nepatrné míře i piceid antioxidační účinek. Cis-izomery jsou méně účinné. Totéž platí i pro jejich estrogenní aktivitu.
Obě látky působí na snižování cholesterolu a brzdí peroxidaci LDL a agregaci trombocytů. Snižují látkovou přeměnu kyseliny arachidonové brzděním lipoxygenázy a cyklooxygenázy. Brzděním nitroxidsyntázy snižují produkci NO a také snižují aktivitu cytochromu –P-450.
Z uvedených důvodů mají jmenované sloučeniny preventivní a léčivou schopnost působit proti arterioskleróze a rakovině. Přesvědčivé experimenty in-vivo na lidech však ještě chybějí.
(Původní článek uvádí podrobnosti o chemické struktuře, tvorbě výskytu v různých druzích vín a arašídů.)
Ernährungs-Umschau, 49, 2002, č. 9, s. 349-352