Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Průzkum Eurobarometr 2022 – bezpečnost potravin do kategorie

Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA
Aktuality > Aktuality

Průzkum Eurobarometr 2022 – bezpečnost potravin

Vydáno: 3.10.2022
Tisk článku
Autor: KM EFSA
Úřad EFSA zveřejnil výsledky průzkumu pro oblast bezpečnosti potravin v EU.

Dne 28. září 2022 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zprávu týkající se výsledků průzkumu Eurobarometr 2022 pro oblast bezpečnosti potravin v EU. Příprava průzkumu začala v říjnu 2021, realizace s následným vyhodnocením a zveřejněním výsledků byla ukončena v září 2022.

Tento speciální Eurobarometr, který si objednal právě úřad EFSA, zkoumá vnímání a postoje Evropanů k bezpečnosti potravin a poskytuje poznatky z hlediska:

  • zájmu Evropanů o témata související s bezpečností potravin a faktory ovlivňující rozhodování související s potravinami;
  • povědomí o tématech bezpečnosti potravin a jejich hlavní obavy, stejně jako postoje ke zdravé výživě a rizikům souvisejícím s potravinami;
  • hlavních informačních kanálů o rizicích souvisejících s potravinami;
  • úrovně důvěry v různé aktéry celého řetězce (tzv. od vidlí až po vidličku);
  • povědomí o různých aspektech systému EU pro bezpečnost potravin;
  • chování v oblasti bezpečnosti potravin na příkladu propuknutí alimentární nákazy.


Průzkum Eurobarometr o bezpečnosti potravin pro rok 2022 byl proveden ve 27 členských státech EU mezi 21. březnem a 20. dubnem 2022. Celkem 26 509 respondentů z různých sociálních a demografických skupin bylo lokálně osobně dotazováno (metoda „face to face“) v jejich mateřském jazyce (za využití sítě Kantar). V zemích, kde nebylo možné používat pouze osobní rozhovory kvůli dopadu COVID-19, byly k doplnění osobních rozhovorů použity také online rozhovory. Použitá metodika odpovídá standardnímu průzkumu Eurobarometru. Některé dotazy se opakují z dřívějších studií (2018), toto pak umožňuje sledovat trendy v čase.

Vybrané výsledky studie relevantní pro ČR

V rámci faktorů ovlivňujících rozhodování o výběru potravin uvádí respondenti z ČR následující pořadí priorit či důležitosti: cena (náklady), chuť, obsah živin, původ potravin, bezpečnost potravin a následně s výrazným odstupem etika a víra (náboženské souvislosti, pohoda zvířat apod.), případně dopad na životní prostředí a klima. Toto pořadí se zásadně nijak nemění napříč věkem ani dle pohlaví. Konkrétní čísla potom pro ČR při zvažování nákladů uvádějí 68,6% (pro srovnání vede Portugalsko 73,6% a Lotyšsko 70,2%, na opačném konci se nachází Itálie 39,6% a Lucembursko 35,0%). Chuť jako faktor výběru potravin uvádí v ČR celkem 56,8% respondentů (tato položka je významná pro Bulharsko 69,1% a Portugalsko 65,7%; nejméně významná pro Rumunsko 42,7% a Slovinsko 37,1%). Obsahu živin si v ČR všímá 46,3% respondentů (tento faktor je důležitý rovněž např. pro Holandsko 61,5% či Maltu 52,2%, nejméně důležitý pro Portugalsko 35,0% a Francii 33,3%). Význam původu potravin uvádí v ČR celkem 45,0% respondentů (ve Slovinsku 62,2% a Itálii 58,9%, naopak v Holandsku pouze 23,7% a Maltě 19,9%). Bezpečnost potravin sleduje v ČR celkem 35,8% dotázaných (Kypr uvádí 69%, Řecko 65,2%, naopak Estonsko 34% a Švédsko 33,8%). Etika a víra v souvislosti s produkcí potravin je významná pro 7,9% českých respondentů (Lucembursko 24,5%, Rumunsko 24,3%, naopak Řecko, Litva a Malta uvádějí shodně 5,7%, Španělsko 5,5%). Význam dopadu na životní prostředí a klima hraje v ČR jen malou roli - 5,7% (Švédsko 29,4%, Holandsko 28,9%, naopak Belgie 4,6% a Lotyšsko 3,4%).

V rámci povědomí či názorů na (obecná) rizika spojená s jídlem a stravováním uvádí 28,9% respondentů z ČR na prvním místě kvalitu a datum spotřeby (průměr EU27 činí 15,1%), zdravotní dopady 12,3% (EU27 19,9%), kontaminanty 10,0% (EU27 17,1%), přídatné látky 14,5% (EU27 12,0%), původ potravin 12,7% (EU27 10,0%), cenu v tomto srovnání 16,3% (EU27 8,5%), dále např. výživovou hodnotu 2,8% (EU27 5,1%) či balení 1,9% (EU27 1,3%).
Pro základní představu stačí v tomto případě srovnání s průměrem EU. Zajímavé je však srovnání povědomí o již konkrétních tématech bezpečnosti potravin. Jako příklad můžeme uvést ATB, hormony a rezidua steroidů v mase - 53,1% respondentů z ČR uvádí povědomí o tématu (Švédsko 86,7%, Dánsko 77,6%, naopak Rumunsko 45,9% a Malta 42,4%). V případě geneticky modifikovaných přísad v potravinách a nápojích uvádí jisté povědomí o tématu 52,6% respondentů (Slovinsko 76,7%, Řecko 71,5%, naopak nejméně Portugalsko 44,1% a Rumunsko 39,1%). Pro zajímavost můžeme uvést aktivní zájem respondentů; a to ve vztahu ke stejným položkám a zemím: ATB, hormony a rezidua steroidů v mase – zájem v ČR uvádí 32,1% (Švédsko 46,2%, Dánsko 49,3%, Rumunsko 31,6% a Malta 21,2%). Geneticky modifikované přísady v potravinách a nápojích – zájem v ČR uvádí 23,7% (Švédsko 37,5%, Řecko 46,8%, Portugalsko 16,6%, Rumunsko 22,8%).

Jednu z kapitol tvoří představy o tom, co konzumovat, abychom přijímali zdravou stravu. Celkem 42,8% respondentů z ČR uvádí nutnost konzumovat méně soli (Portugalsko 68,8%, Belgie 48,4%, naopak Dánsko 21,2% a Švédsko 20,4%). Potřebu konzumovat méně cukru uvádí 58,0% respondentů (Švédsko 69,2%, Holandsko 66,4%, naopak Rumunsko 31,1% a Řecko 24,5%). Z dalších sledovaných položek lze v této kapitole najít následující dotazy: konzumace rostlinné diety, konzumace nízkokalorických potravin, nižší konzumace tuku, nižší spotřeba masa a mléčných produktů, nižší spotřeba bílkovin, nižší spotřeba vysoce zpracovaných potravin, spotřeba lokálně produkovaných potravin, vyšší spotřeba vlákniny, vyšší spotřeba ryb, vyšší spotřeba ovoce a zeleniny, vyšší spotřeba luštěnin a ořechů, vyšší spotřeba bílkovin či příjem organické produkce.

Zajímavou kapitolu tvoří zdroje informací a především důvěra spotřebitelů ve zdroje informací o rizicích z potravin. Potěšující zprávou je, že větší část respondentů důvěřuje solidním zdrojům informací: institucím EU důvěřuje v ČR 83,7% respondentů (EU27 65,9%), nedůvěřuje 31,4% (EU27 27,8%), národním institucím důvěřuje v ČR 70,2% respondentů (EU27 66,3%), nedůvěřuje 26,5% (EU27 29,8%), nejvyšší důvěře se těší spotřebitelské organizace – v ČR 83,7% (EU27 81,3%), nedůvěřuje jim pouze 13,2% respondentů (EU27 15,4%); a vědecká komunita – v ČR 87,8% (EU27 81,6%), vědcům nedůvěřuje pouze 9,3% respondentů (EU27 15,0%). V této souvislosti je zajímavé zjištění, že v 19 členských státech nevěnují uváděným rizikům pozornost, ale pouze proto, že věří, že je tato oblast dobře zajištěna. Pro ČR, Francii či Maltu je to částečně ztráta času.

Průzkum a jeho technické zpracování umožňuje rovněž vysledovat určité trendy. Výsledky předchozího průzkumu byly vyhodnoceny, a především zveřejněny v roce 2019. Srovnání výsledků ukazuje následující: Náklady jako faktor ovlivňující výběr potravin uvádělo v ČR v roce 2019 celkem 62,1% respondentů, nyní 68,6%, jak je již uvedeno výše (v EU to bylo v roce 2019 celkem 51,3% a nyní aktuálně pro EU27 53,9%). Chuť byla v roce 2019 důležitá pro 53,5% respondentů, nyní 56,8% (v EU to bylo v roce 2019 celkem 48,9%, nyní 51,3%). Obsah živin označilo v roce 2019 celkem 40,0% respondentů, nyní 46,3% (v EU to bylo v roce 2019 celkem 44,2%, nyní 41,4%). Původ potravin tvořil v roce 2019 celkem 56,0%, nyní 45,0% (v EU to bylo v roce 2019 celkem 53,0%, nyní 46,4%). Bezpečnost potravin v roce 2019 tvořila 39,7%, nyní 35,8% (v EU to bylo v roce 2019 celkem 50,4%, nyní 45,7%). Etika a víra tvořila v roce 2019 celkem 12,2%, nyní 7,9% (v EU to bylo v roce 2019 celkem 19,3%, nyní 14,6%).

Informace získané z průzkumu Eurobarometr 2022 jsou velice aktuální, rozsáhlé a jistě budou nějaký čas předmětem podrobného studia. Předchozí obdobná studie se uskutečnila v letech 2018-2019, ta ještě starší je dnes již 11 let stará. Aktivity týkající se Eurobarometru jsou s ohledem na rozsah průzkumu velice ceněné, protože adekvátní výsledky nemohou být získány na národní úrovni. Odborná komunita, v čele s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, se shoduje na tom, že sbírat údaje o záležitostech a očekávání obyvatel EU je velice důležité a přínosné.

Zprávu týkající se výsledků průzkumu Eurobarometr 2022 pro oblast bezpečnosti potravin v EU lze najít na adrese: https://www.efsa.europa.eu/en/corporate/pub/eurobarometer22

 

Zdroj: EFSA

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021