Bezpečnost potravin

Projekt Food4Me – individuálně uzpůsobená výživa

Vydáno: 18. 5. 2015
Autor: EUFIC

Cílem projektu bylo zjistit možnosti individuálně uzpůsobené výživy.

Projekt Food4Me financovaný z prostředků EU otevírá cestu k individuálně uzpůsobené výživě za účelem zlepšování veřejného zdraví

Food4Me („Potraviny pro mě“) byl čtyřletý projekt financovaný z prostředků Evropské komise. Jeho cílem byla identifikace problémů a možností individuálně uzpůsobené výživy pomocí celoevropské internetové studie zaměřené na individuálně uzpůsobenou výživu. Součástí výzkumu bylo rovněž vypracování různých obchodních modelů, výzkum postojů spotřebitelů, výzkum technologického pokroku a také zkoumání různých etických a právních otázek. Ze studie provedené v rámci tohoto projektu na více než 1500 účastnících v několika evropských zemích vyplynulo, že individuálně uzpůsobené výživové poradenství je při zlepšování stravovacích návyků účinnější než konvenční poradenství směřované obecně na celou populaci.

Začátky projektu Food4Me
Koncept individuálně uzpůsobené medicíny se objevil v souvislosti s úplným zmapováním lidského genomu v roce 2003, jež vedlo k široce rozšířenému přesvědčení, že již brzy přijde doba personalizované medicíny, kdy léčebné strategie budou individuálně zaměřeny na jednotlivé pacienty na základě jejich genetického profilu. Na základě tohoto konceptu se pak vyvinula myšlenka „individuálně uzpůsobené výživy“, tj. přesvědčení, že u chronických onemocnění souvisejících s výživou je možno upravit stravování na základě údajů o genomu konkrétního jednotlivce. Aby bylo možno rozšířit znalost tohoto dosud jen velice málo probádaného oboru, projekt Food4Me shromáždil mezinárodní skupinu odborníků, aby provedli průzkum stávajících znalostí o individuálně uzpůsobené výživě a probádali možnosti využití individuálně uzpůsobeného výživového poradenství v praxi.

Evropská studie typu „Proof-of-Principle“ v rámci projektu Food4Me
Po dobu šesti měsíců byla v sedmi evropských zemích prováděna internetová randomizovaná kontrolovaná studie typu „Proof-of-Principle“ (PoP). Výzkumní pracovníci se snažili zjistit, zda poskytování individuálně uzpůsobeného výživového poradenství bude motivující a zda povede k vylepšení příjmu potravy a zdravotních ukazatelů. Cílem tohoto výzkumu bylo porovnání účinků různých úrovní individuálně uzpůsobené výživy ve vztahu ke zdravotním výsledkům. Celá studie byla prováděna výhradně přes internet a zúčastnilo se jí více než 1 500 dospělých účastníků z Irska, Německa, Nizozemska, Polska, Řecka, Spojeného království a Španělska.

Přihlášení účastníci byli náhodně rozděleni do několika skupin:
•kontrolní skupina, která dostávala individuálně neuzpůsobené výživové poradenství;
•intervenční skupina, která dostávala individuálně uzpůsobené výživové poradenství pouze na základě stávajícího jídelníčku;
•intervenční skupina, která dostávala individuálně uzpůsobené výživové poradenství na základě stávajícího jídelníčku a údajů o individuálním fenotypu (pozorovatelné vlastnosti nebo znaky určité buňky nebo organismu), např. hladina cholesterolu;
•intervenční skupina, která dostávala individuálně uzpůsobené výživové poradenství na základě stávajícího jídelníčku, údajů o individuálním fenotypu a genetických údajů (dědičná biologická informace zakódovaná v sekvencích nukleotidů v DNA nebo RNA), např. genová varianta související s přírůstkem tělesné hmotnosti.

Na začátku studie obdrželi účastníci několik screeningových dotazníků a vyplnili on-line dotazník zaměřený na frekvenci příjmu potravy, aby bylo možno odhadnout jejich obvyklý příjem potravy. Jako součást screeningových dotazníků o sobě účastníci uváděli také některé údaje o individuálním fenotypu, jako např. údaje o fyzické aktivitě, výšce nebo hmotnosti. K uvedení těchto údajů jim byla k dispozici instruktážní videa. Další údaje o fenotypu související s metabolickými a nutričními ukazateli, jako např. hladina glukózy, vitamínu D, karotenoidů a mastných kyselin, se měřily pomocí suchých krevních skvrn nanesených na testovací kartičky. Informace o genotypu (tj. o genetické podobě jednotlivce, buď jako celku nebo ve vztahu k určitému konkrétnímu genu) se pak získávaly ze vzorků DNA ze stěrů ústní dutiny, které účastníci poskytli. Účastníci obdrželi podrobné pokyny, jak tyto vzorky z ústní dutiny odebrat. Všechny tyto osobní vzorky byly odeslány výzkumným týmům projektu Food4Me.

Po šesti měsících účasti ve studii konzumovali účastníci, kteří dostávali individuálně uzpůsobené poradenství ohledně výživy a životního stylu, výrazně zdravější stravu v porovnání s kontrolní skupinou účastníků, kteří dostávali nepersonalizované poradenství směřované obecně na celou populaci. Tento rozdíl byl zjištěn bez ohledu na to, zda individuálně uzpůsobené poradenství vycházelo pouze z jídelníčku nebo také z fenotypu a genotypu.

Výsledky byly prezentovány na závěrečné konferenci projektu, která se konala v Bruselu 26. února 2015 pod názvem „Individuálně uzpůsobená výživa: cesta ke zlepšování veřejného zdraví?“ („Personalised nutrition: paving a way to better public health?“). Tato studie typu „PoP“ také prokázala, že je možné shromažďovat údaje o fenotypu a příjmu potravy na dálku přes internet a že i tímto způsobem je možno shromáždit koherentní a kvalitní data.

Postoje spotřebitelů k individuálně uzpůsobené výživě
Výzkumníci z projektu Food4Me se také zaměřili na pochopení specifických potřeb spotřebitelů ve vztahu k individuálně uzpůsobené výživě a formám poskytování takového poradenství. Pomocí on-line průzkumu výzkumníci zjistili, že lidé jsou ochotni za individuálně uzpůsobené služby platit. Kromě toho výsledky sledované skupiny naznačují, že spotřebitelé mají pozitivnější postoj k individuálně uzpůsobené výživě, pokud existuje transparentní a důvěryhodný regulační rámec související s technologiemi lidské genetiky.

Zatímco pro poskytovatele všech typů individuálně uzpůsobeného výživového poradenství byla důležitá „ochrana údajů“, většina obav na straně spotřebitelů se týkala „ochrany genetických informací“, kterou by měl regulační rámec zajišťovat. Právě tento aspekt byl vnímán jako zajištění ochrany spotřebitelů.

Výzkumníci v projektu Food4Me rovněž analyzovali relevantnost právního a regulačního rámce pro služby individuálně uzpůsobeného výživového poradenství v EU. Vycházelo se z předpokladu, že poskytovatel služeb se sídlem na území EU nebo mimo toto území by mohl nabízet „individuálně uzpůsobené výživové poradenství“ „zákazníkům“ v různých zemích EU.

Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že ani Evropská unie ani jednotlivé členské státy nemají žádné právní nástroje upravující konkrétně oblast individuálně uzpůsobené výživy. Pokud je tedy individuálně uzpůsobená výživa právně upravena jako běžná obchodní činnost, měla by být práva spotřebitelů chráněna stávajícími předpisy EU. Pokud by však nabídka individuálně uzpůsobeného výživového poradenství měla být upravena jako zdravotnická služba, bylo by nutno zohlednit skutečnost, že práva pacientů se v různých členských státech navzájem liší. Klíčovým krokem v rozvoji individuálně uzpůsobeného výživového poradenství napříč celou Evropou tedy bude rozhodnutí o povaze každé konkrétní nabídky individuálně uzpůsobeného výživového poradenství: jedná se o zdravotnickou službu, či nikoli?

Jedním ze specifických aspektů služeb individuálně uzpůsobeného výživového poradenství je, že tyto služby vyžadují určité osobní údaje, aby spotřebiteli mohlo být poskytnuto poradenství, jak má pečovat o své zdraví. Jakmile někdo poskytne určité instituci nebo společnosti své osobní údaje, jsou tyto údaje považovány za citlivé informace. Výzkumníci specifikovali čtyři oblasti vyžadující bližší analýzu z etického hlediska:
•individuálně uzpůsobená výživa na vyspělé úrovni – máme dost znalostí?;
•komercializace;
•strava a zdraví;
•relevantní hodnoty.

Z etického hlediska lze tedy konstatovat, že ochrana spotřebitelů je klíčová a že při zveřejňování testů a služeb vycházejících z nutrigenomiky v rámci poradenství na trhu je nutno postupovat obezřetně. V oblasti individuálně uzpůsobené výživy převládá vědecký přístup související se zdravím, avšak tento přístup by měl být vnímán jako doplňkový k sociálním a kulturním aspektům stravování. Dalšími aspekty, které silně ovlivňují to, co lidé jedí, jsou představy o tom, které potraviny jsou zdraví prospěšné, jaké jsou tradiční pokrmy, jaký je s nimi spojen sociální kontext nebo jak jsou tyto potraviny dostupné, a to i finančně.

Má individuálně uzpůsobená výživa budoucnost?
Vzhledem k tomu, že individuálně uzpůsobená výživa si klade za cíl dosáhnout dlouhodobé změny stravovacích návyků, což povede ke zlepšení zdravotního stavu, má v sobě potenciál přispět ke zmírnění tlaku na rozpočty vynakládané na poskytování zdravotní péče, a tudíž k úsporám nákladů pro poskytovatele zdravotní péče v Evropě. Výzkumníci vypočetli, že náklady na individuálně uzpůsobené výživové poradenství by se mohly pohybovat zhruba mezi 40 až 400 eury a pokud by takové služby využívalo třeba jen 10 % evropské populace, představovala by tržní hodnota tohoto oboru 6 až 18 miliard eur. Avšak uvedení individuálně uzpůsobených služeb výživového poradenství na trh bude vyžadovat, aby současně proběhly i určité změny ve společnosti a vývoj určitých obchodních modelů; jako nejvhodnější cesta pro individuálně uzpůsobené výživové poradenství se jeví spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Díky takovému partnerství by poskytovatelé služeb individuálně uzpůsobeného výživového poradenství pomohli integraci aktérů ze sociální a komerční sféry, jako jsou např. soukromé pojišťovny, nemocnice, denní stacionáře, zaměstnavatelé, školy, maloobchodní prodejci apod. A konečně, individuálně uzpůsobené výživové poradenství bude hrát významnou roli v přehodnocení a podpoře budoucích možností zlepšování zdraví ve společnosti.

Bližší informace
Bílá kniha projektu Food4Me nazvaná „Individuálně uzpůsobená výživa: cesta ke zlepšování veřejného zdraví“ („Personalised Nutrition: paving a way to better population health“), kterou vypracovali partneři projektu, je k dispozici ZDE na webových stránkách projektu.

Projekt Food4Me byl financován z prostředků 7. rámcového programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (na základě grantové dohody č. 265494).

Zdroj:  EUFIC (Evropská rada pro informace o potravinách)