Návrh SANCO/329/03 je založen na původním návrhu Komise z června 2000. Existují tři hlavní důvody pro přídavek vitaminů a minerálů do potravin:- vyrovnání ztrát, - dosažení obdobné nutriční hodnoty té potraviny, jakou má potravina, kterou tato nahrazuje (např. margarin jako náhrada másla), - skutečné obohacování, kterým se zlepší nutriční hodnota potraviny.

Úřad pro potravinové standardy (FSA) ve Velké Británii shromažďuje připomínky zainteresovaných skupin k návrhu Evropské komise týkajícímu se přídavku vitaminů a minerálních látek do potravin. Návrh SANCO/329/03 je založen na původním návrhu Komise z června 2000, který obsahoval i důvodovou zprávu. Existují tři hlavní důvody pro přídavek vitaminů a minerálů do potravin:
– vyrovnání ztrát, k nimž dochází při produkci, zpracování a skladování potravin,
– v případě, že potravina nahrazuje určitou potravinu, měla by její nutriční hodnota odpovídat potravině kterou nahrazuje (např. margarin jako náhrada másla),
– skutečné obohacování, kterým se zlepší nutriční hodnota potraviny, na rozdíl od té, kterou by měla v přirozeném stavu.
Materiál nezahrnuje ustanovení o povinném přídavku některých mikroživin za účelem zdravotní prospěšnosti, která jsou v různých státech různá. Taková ustanovení nebyla zařazena ani do směrnice EU o doplňcích stravy (2002/46).
Návrh bere v úvahu, že ačkoli obecně obyvatelé EU mají přístup k nejrůznějším bezpečným potravinám s potřebnou výživovou hodnotou za ceny, které si mohou dovolit, existují skupiny populace, jejichž příjmy jsou pod potřebnou úrovní. Návrh také potvrzuje, že fortifikace margarinu, pomazánkových tuků a snídaňových cereálií v celé EU, má velký význam pro potřebné zásobování vitaminy a minerály.
Zatímco jsou stále platné směrnice Codex Alimenterius z r. 1987 ohledně zachovávání a náhrady vitaminů a minerálních látek, je definice fortifikace velmi restriktivní a nemůže být použita jako základ při vytváření pravidel EU, protože je určena k napravování nedostatků v rozvojových zemích. V dnešní době se jen zřídka vyskytnou případy, kdy se nedostatek mikroživin projeví klinickými symptomy nebo jinými biomarkery. Proto vědecké stanovisko se přiklání spíše ke stanovení doporučených příjmů, které optimálně přispívají ke zdraví, než k přídavkům určeným k napravování nedostatků ve výživě. Některé spotřebitelské skupiny nesouhlasí s fortifikací takových potravin, které mají ve své podstatě nízkou nutriční hodnotu a vysoký obsah tuku, soli či cukru. Varují před tím, aby spotřebitelé nekonzumovali ještě více „junk“ potravin právě kvůli tomu, že tyto byly fortifikovány. Existují oprávněné obavy, aby spotřebitelé nebyli ve výběru potravin zcela dezorientováni proto, že z trhu zmizí nefortifikované verze potravin.
Komise navrhuje, aby nebylo povoleno fortifikovat alkoholické nápoje obsahující více než 1,2 % alkoholu, ani čerstvé produkty včetně ovoce, zeleniny, masa a ryb.
V příloze návrhu jsou uvedeny vitaminy a minerálie, které mohou být přidávány, a chemická forma, v níž mohou být přidávány, a dále látky, jejichž přídavek je zcela zakázán. Glukuronolaktony, taurin a guarana jsou látkami, které bude nutno vědecky vyhodnotit z hlediska bezpečnosti, pokud by se ve stravě vyskytovaly ve vyšším než přirozeném množství. Je omezeno množství kofeinu a chininu v nealkoholických nápojích a do všech potravin je zakázáno přidávat efedrin, hormony, kawa-kawa, nikotin, kyselinu aristolochovou a třezalku tečkovanou.
http://www.rssl.com/showarticle.asp?id=1437
Food e-News Edition 118
Ve: Food Process., 2003, č. 3, s.8