Studie vypracovaná v rámci spolupráce SAI Platformy a CIAA podává přehled o programech v EU-25, které se orientují na podporu nejlepších zemědělských praktik, přičemž pozornost je věnována především programům na podporu primární produkce.

V únoru 2005 se dohodly na spolupráci Platforma SAI (Sustainable Agriculture Initiative, iniciativa za udržitelné zemědělství) a CIAA (Konfederace výrobců potravin a nápojů v EU), jejímž cílem je podpora udržitelného zemědělství v Evropě. V rámci této spolupráce bylo dohodnuto vypracování společné studie, která by se zaměřovala na zkoumání existujících zemědělských produkčních programů (scheme) nejprve v Evropě (první fáze) a následně ve světě (druhá fáze). Vypracováním studie zaměřující se na Evropu (EU-25) byl pověřen Plant Research International B.V. (Nizozemí). V srpnu 2005 byly identifikovány hlavní programy nejlepších zemědělských praktik v zemích EU-25 a byly shromážděny klíčové informace o těchto programech.

Zpráva, kterou Plant Research International vypracoval (listopad 2005), popisuje programy v jednotlivých zemích a uvádí podrobné informace o každém z nich. Programy jsou rovněž klasifikovány podle produkční komodity, dále podle kontroly (control) nebo certifikace.

Hlavním zdrojem informací k vypracování uvedené zprávy byl internet. Následně byly kontaktovány prostřednictvím e-mailu různé organizace a osoby, které byly požádány o upřesňující informace.

Obsah zprávy:

1. Úvod

2. Metodologie a postup

3. Výsledky a diskuse

3.1 Evropská legislativa

3.2 Programy v potravinovém řetězci

3.3 Programy v primární produkci

3.4 Hlavní mezinárodní programy a zastřešující programy

3.5 Programy v jednotlivých zemích

3.6 Programy pro jednotlivé plodiny/výrobky

3.7 Kontrola (control) a certifikace jednotlivých programů

3.8 Podrobné informace o jednotlivých programech

4. Všeobecná diskuse

Přílohy:

I. Mezinárodní programy a zastřešující programy

II. Programy v jednotlivých zemích EU-25

III. Programy pro jednotlivé komodity

IV. Kontrola a certifikace u jednotlivých programů

V. Podrobné informace o jednotlivých programech

Celkem bylo identifikováno 121 programů, přičemž v zemích západní Evropy byly odlišné programy od programů v zemích východní Evropy.

Programy v rámci potravinového řetězce

Pokud jde o potravinový řetězec, existují četná nařízení a standardy týkající se kvality výrobků, bezpečnosti potravin nebo jiných aspektů, např. životního prostředí, energie a pracovních podmínek. Programy kvality lze rozdělit na základní programy (ISO, Codex Alimentarius, GMP, HACCP) a programy, které se často odvozují od těchto základních programů a jsou aplikovány na mezinárodní úrovni (EuropeGAP, BRC/IFS, SQF) nebo národní úrovni [např. Dutch HACCP (Nizozemí), DS 3027:2002 (Dánsko)].

Tyto programy se často omezují na období po sklizni (BRC/IFS, Dutch HACCP), často obsahují nařízení o maximálních limitech reziduí (MRLs), ale žádné směrnice pro primární produkci. Tyto programy jsou ve zprávě pouze zmíněny, více pozornosti je věnováno programům týkajícím se primární produkce.

Programy v primární produkci

Ve studii byl identifikován velký počet programů. Jde o zastřešující (umbrella) programy, které obsahují četné programy, programy, které jsou aplikovatelné v různých zemích i programy, které fungují pouze v jedné zemi. Existují také různé iniciativy, které se týkají udržitelné produkce, ale nemají žádné jasné směrnice, kontrolu nebo certifikaci. Identifikované programy a iniciativy lze rozdělit do následujících kategorií:

1. Všeobecné programy s audity a certifikací zaměřující se na “assurance a traceability” farmy nebo komodity (crop).

2. Programy privátních společnosti, např. programy supermarketů, které fungují ve velkém měřítku, např. “Tesco Nature’s choice”.

3. Výzkumné projekty zaměřující se na integrované hospodaření nebo welfare (pohodu) zvířat (např. projekt the Welfare Quality).

4. Organizace zaměřující se na transfer znalostí podporujících udržitelné zemědělství avšak bez certifikace a kontroly, např. Agroplan, FNL, TMT, KeK.

5. Programy pro rozvoj venkova, s vazbou na legislativu EU.

6. Prostředky, které jsou užitečné pro podporu udržitelnosti, např. softwarový balíček EMA ve Velké Británii.

7. Dokumenty, které popisují dobrou praxi. Nejde o program, nýbrž o prostředek, který lze využít k podpoře existujících iniciativ a standardů jištění kvality (Quality Assurance). Příkladem je “kód praxe pro bezpečnost potravin v dodavatelském řetězci čerstvé produkce”, který vypracoval Úřad pro bezpečnost potravin v Irsku. Ostatní země mohou mít rovněž takové “Codes of Practice” (kódy pro praxi).

8. Iniciativy pěstitelů, např. dobrovolná iniciativa ve Velké Británii.

Hlavní mezinárodní programy a zastřešující programy

Byly zjištěny čtyři hlavní mezinárodní programy a zastřešující programy:

* GFSI (Global Food Safety Initiative): schválené programy:

– BRC (posklizňový)

– IFS (posklizňový)

– Dutch HACCP (posklizňový)

– SQF 2000 code (potravinářský průmysl)

– SQF 1000 code (primární produkce)

* EurepGAP

* EISA (The European Initiative for Sustainable Development in Agriculture). Jde o alianci národních organizací sedmi evropských zemí.

* IOBC: Směrnice pro integrovanou produkci.

Přehled o počtu programů v jednotlivých zemích EU-25 je uveden v tabulce.

Příloha : Best Agricultural Practices Schemes in Europe [doc ; 1499648 bytů]

PKČR