LN; 16.8.1995; povodně; Praha; ČR

LN, 16.8.1995, Prognóza: Stoletá voda zaplaví Prahu.
Šok číslo tří: Karlův most jako bobří hráz.
Katastrofální důsledky pro Prahu v roce 1890 znásobilo ucpáni Karlova mostu. Voda za ním se vzedmula a zvýšily se již tak dost těžké důsledky velké vody. Navíc se zřítily tři oblouky. Podobné neštěstí můžeme podle exaktních zkoušek na ČVUT očekávat při nejbližší velké vodě. V laboratoři Stavební fakulty v Dejvicích chátrá hydrologický model řečiště Vltavy v centrální části Prahy. Tým odborníků na něm zkoumal několik projektů, mj. také obnovu a přestavbu vodní elektrárny na Štvanici. V souvislosti s jinými studiemi na něm prof. Gabriel ověřoval, co se stane s některými mosty při veliké povodni. „V takovém případě se mohou ucpat Karlův most a Negrelliho viadukt. Jiné mosty mají vetší rozpětí oblouků a nebezpečí je proto minimální. Se studenty jsme zmapovali situaci nad Prahou. V inundačním území je neuvěřitelný nepořádek. Skládky a stavby, dřevo, lehké plovoucí stavební hmoty, boudy zahrádkářů, můstky k lodičkám.To všechno povodeň spolehlivě odnese včetně polo vyvrácených stromů, paradoxně mnohdy bráněných ekology. V inundačním území jsou stromy a leckdy i keře nebezpečné. Na našem modelu jsme situaci simulovali mnohokrát. Opakovaně jsme pouštěli po vodě v náhodném pořadí modely chatiček, přístavních můstků, stromů, ale vždycky jsme skončili stejně. Negrelliho viadukt se ucpal. Vypadal jako velká bobří hráz. Totéž by postihlo i Karlův most.“ Právě u „kamenného mostu“ je jedno ze slabých míst ochrany staré Prahy – Novotného lávka. Voda tu vzhledem k nedokončenému systému vnikne mezi domy i bez toho, že by se z Karlova mostu stala nedobrovolná přehrada. „Následky stejné povodně jako v roce 1890 by byly v současné době daleko horší. V souvislosti s územním plánem Trojské kotliny a její ochranou před velkou vodou jsme na naší katedře studovali průběhy kulminačních hladin. Řešili jsme to pomoci matematického modelování a výsledky jsme ověřovali na stav, jaký byl při povodni 1890. Hledali jsme a našli značky, jak kulminovala tehdejší stoletá voda. Model jsme zpřesňovali, aby nám zobrazoval tehdejší skutečnost a až potom jsme ho modifikovali na současný stav. Počítali jsme průběhy hladin, jaké by dnes byly, kdyby přišla stejná povodeň. Výsledek byl nepříjemný. Zjistili jsme, že za těch sto let došlo k nenápadnému a postupnému zastavování inundačního území, které s rozbujněním vegetace z náletů podstatně zhoršilo průtočnost inundačních území. V minulém století byla oblast Trojské kotliny výborné průtočná, takže se tam rozlévala voda a to mělo pozitivní účinek na výši hladin – v centrální částí Prahy. Tento depresní účinek je v současností vlastně anulován. To znamená; že kdyby stejná povodeň jako v roce 1890 teď procházela Prahou, její hladina by byla o půl metru až metr vyšší, což v některých úsecích není zanedbatelné. A to ještě nehovoříme o nebezpečí ucpání mostů. Při stoleté povodni by rozsáhlé oblasti byly zatopeny.“
Ochrana Prahy je možná
Velké částí Prahy by vsak nemusely skončit pod vodou. Ředitel závodu Dolní Vltava Ing. Pavel Uher z a.s. Povodí Vltavy může předložit již zmíněnou studii, kterou má k dispozici i pražský magistrát. Tam jsou navržena taková opatření, která by znamenala pro hlavní město téměř stejnou úroveň ochrany, jakou mají jiná evropská města. „Vídeň je chráněna na tisíciletou vodu, přesněji na vůbec největší povodeň, o jaké tam mají záznamy. Zlepšeni situace na některých místech by si nevyžádalo velké náklady. Při rekonstrukci nábřeží u Novotného lávky již byly vybudovány šachty s kotvícími prvky, do kterých stačí nastrkat svislé hradící trny, mezi které se položí kovové traverzy a utěsní se, aby voda neprosakovala. Ovšem tyto prvky nebyly objednány, tudíž ani vyrobeny a pochopitelně není ani určeno, kdo by je kde skladoval a v případě povodně osadil. Na tuhle věc by stačilo pár miliónů a část staré Prahy na pravém břehu by v zásadě přestala být ohrožena,“ tvrdí Ing. Uher. „Relativně nenákladná se jeví ochrana Stromovky, kde také stačí nechat vyrobit několik hradících prvků. Poněkud složitější je situace kolem ústí pražských potoků, jimiž může vzedmutá voda vnikat poměrně hluboko do pražského území. Komplexně by se měla řešit i otázka kanalizace, tu je třeba také uzavřít Nejsložitější bude budování ochrany Malé Strany,“ míní prof. Gabriel. Ředitel Uher zde odhaduje náklady na stovky miliónů. „I tady je třeba počítat s osazením hradících prvků v kombinaci s úpravou domů. Při rekonstrukci bývalých mlýnů na Novotného lávce se zdařila dohoda, takže lze zahradit okenní a dveřní otvory, aby jimi nemohla proniknout voda. Podobná věc se nepodařila například na Kampě, kde byl rekonstruován dům, v němž je nyní restaurace U stoleté báby. Úzký průchod mezi dvěma budovami bude v případě povodně nutno zahradit. Nelze žádat, aby restituent na své náklady chránil Malou Stranu před povodní. Kdyby město již mělo svou schválenou koncepci, tak by prostě přidalo peníze na zabudování potřebných prvků. Nakonec jsme dali souhlas k rekonstrukci i bez tohoto opatření. Takových případů může být víc. Kampa zůstává nejslabším místem,“ přiznává ředitel Uher. Oblast Čertovky by v případě povodně byla postižena nejvíce. Pod vodou by se na Malé Straně ocitlo několik velvyslanectví, ovšem ohroženo by bylo i sídlo vlády – Strakova akademie. Obava z toho,že i vládě v takovém případě poteče do bot, by mohla přispět k tomu, že komplexní řešení ochrany Prahy před stoletou i větší povodní by přestalo být jen záležitostí magistrátu. Ostatně odstraňování následků je vždycky mnohem dražší než prevence. Stačí si vzpomenout na nedávné záplavy u Berouna. Škody na majetku a komunikacích dosáhly mnoha desítek miliónů korun.