Proč nelze zelí vynechat
Zelí je u nás tradicí. Kysané i čerstvé zelí má vysoký obsah vitaminů B, B12, C a K a mnoho pozitivních zdravotních účinků.
Zelí je u nás stále zelenina č.1 a po rajčatech je druhá nejrozšířenější ve všech zemích mírného klimatického pásma. Vždyť právě oblast Středozemního moře je původním domovem brukve zelné. Zelí je nejen nejoblíbenější zeleninou v naší kuchyni, ale je i součástí naší kultury. Ještě před 100 lety se jedlo zelí s brambory takřka denně. Domácnosti si většinou zelí nakládaly dle místních tradic a zvyků, většinou nakrouhané. Lák se dodnes používá při přípravě oblíbených zelných polévek. Velkou inspirací pro zdravou stravu je příprava salátů z kysaného i čerstvého zelí.
Zelí je velmi účinným stimulantem imunity, pomáhá udržovat správnou funkci orgánů. Kysané zelí obsahuje velké množství vitaminů B, B12, C a K, které se neničí ani mnohahodinovým vařením. Obsah vitaminu C je v kysaném zelí vyšší než v čerstvém. Již 200 g kysaného zelí pokryje denní potřebu vitaminu C při velice nízké energetické hodnotě.
Zelí svým vysokým obsahem selenu pomáhá snižovat vysoký krevní tlak a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě a zvyšuje odolnost proti stresu. Zelí chrání před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu. Aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla.
Mléčné kysání je vhodné nejen pro zelí a okurky, ale za 3-4 dny si lze jako specialitu připravit třeba i hrušky, což je netradiční, velmi chutná příloha k minutkovým pokrmům. Směrem na východ od Prahy až po Dálný východ se takto připravují nejen hrušky, ale i houby, řepa, jablka či zelená paprika.
(Kysané zelí)
Food service 18, 2009, č.1-2, s.58-59