Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Probiotika a prebiotika: vliv na střevní mikroflóru do kategorie

Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv
Aktuality > Aktuality

Probiotika a prebiotika: vliv na střevní mikroflóru

Vydáno: 22.3.2012
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Do jaké míry mohou prebiotika a probiotika ovlivnit změnu osídlení zažívacího traktu

Jako prebiotikum je označována nestravitelná část potravy (zahrnující nestravitelné polysacharidy, některé peptidy a proteiny, případně některé lipidy), která příznivě působí na organismus stimulací růstu a aktivity jednoho či limitovaného množství druhů bakterií ve střevě, čímž posiluje zdraví jedince.

Probiotika jsou živé mikroorganismy využívané jako doplněk stravy, které příznivě působí na hostitelský organismus tím, že ovlivňují rovnováhu střevní mikroflóry. Jako probiotika se využívají rody Lactobacillus (L. acidophilus, L. casei, L. rhamnosus, L. reuteri, L. plantarum, L. salivarius), Bifidobacterium (B. longum, B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. adolescentis, B. thermophilum), dále se využívají gram-pozitivní koky (Lactococcus lactis, Enterococcus faecium), Bacillus subtilis, kvasinky (Saccharomyces cerevisiae, Saccharomyces boulardii) a plísně (Aspergillus oryzae). Probiotika jsou součástí jogurtů a ostatních fermentovaných potravin (kefíry, acidofilní mléko, podmáslí). Je možné je také užívat ve formě prášku, tablet či kapslí, které obsahují jeden či více druhů mikroorganismu.

Stimulací imunitního systému působí probiotika proti alergiím či hypersensitivitě na potraviny i proti atopickému ekzému. Vlivem této stimulace obsahují T-lymfocyty více γ-interferonu. Rod Lactobacillus podporuje fagocytující schopnosti makrofágů. Rod Bifidobacterium stimuluje tvorbu interleukinů a tumor nekrosis faktoru α. Probiotika ovlivňují i hladinu cholesterolu v krvi. Ve střevě zapřičiňují interference cholesterolové absorpce, přímo cholesterol asimilují či produkují metabolity, které mění hladinu lipidů v krvi. Byl také studován vliv probiotik na potlačení rakovinného bujení pomocí suprese prokarcinogenů či karcinogenů tím, že se na ně naváží, blokují je nebo pomáhají při jejich odstranění. Vlivem probiotik dochází také k supresi enzymů, které indukují změnu prokarcinogenu na karcinogen. Redukcí pH se mění aktivita mikroflóry a její rozpustnost pomocí žlučových kyselin, což vede ke změně retenčního času mutagenů a k jejich dřívějšímu vyloučení.

V České republice byl prováděn experiment, při němž byla novorozencům podávána probiotika obsahující nepatogenní rod bakterie Escherichia coli, sérotyp 083:K24:H31. Tento kmen po několik měsíců tvořil dominantní osídlení tlustého střeva a stimuloval také tvorbu lokálních protilátek. Výsledky ukazují, že došlo ke snížení počtu patogenních mikroorganismů nejen v tlustém střevě, ale i v ostatních částech těla, což také vedlo ke snížení počtu infekcí a ke změně v rozmístění  protilátek.

Tlusté střevo je kolonizováno rody Lactobacillus a Bifidobacterium již při narození a v průběhu dospívání se ustaluje rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů, i když tyto dva rody zůstávají nejprospěšnější. Střevní mikroflóra plní řadu důležitých funkcí. K výrazným změnám v osídlení sice nedochází, ale užíváním probiotik a prebiotik je možné posunout rovnováhu střevní mikroflóry směrem k prospěšným druhům mikroorganismů a potlačit druhy potenciálně patogenní.

Maršálová Lucie, Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT,
Zdroj:   Bioprospect  21, 2011, č. 3, s. 56-58

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018