Studie v Belgii prokázala, že se pivo podílí jen malou měrou na celkovém příjmu ochratoxinu A.

Vzhledem k relativní stabilitě ochratoxinu A (OTA) během ohřevu, pražení, fermentace a mírné rozpustnosti ve vodě může tento “všudypřítomný” a “neodstranitelný” kontaminant postupovat dále ve výrobním procesu. Tak např. OTA příležitostně obsažen v ječmeni částečně odolává podmínkám při výrobě sladu a piva, a lze ho tak nalézt v konečném výrobku. Úroveň kontaminace piva ochratoxinem A se zvyšuje podle použití nesladovaného šrotu z ječmene, kukuřice, rýže, pšeničného škrobu nebo šrotu z čiroku, jehož fermentovatelné sacharidy představují substrát pro kvasinky.
OTA byl již zjištěn v řadě druhů piv, např. v Německu, Kanadě, Švýcarsku, Španělsku, Japonsku, Itálii, a to v množství až 1530 ng/l v německém pivu (El-Dessouki, 1992). Vzhledem k těmto zjištěním se pivo považuje za komoditu, která vedle cereálií, červeného vína a kávy přispívá k expozici člověka OTA.
Z evropských zemí se nejvíce piva na osobu vyrábí v Belgii. V r. 1999 se vyrobilo 14,6 milionů hektolitrů piva, v r. 2000 to bylo 14,7  milionů, což představovalo roční spotřebu asi
100 a 99 litrů na osobu. Tato spotřeba je ekvivalentní denní spotřebě 0,3 l piva.
Spojený výbor expertů FAO/WHO pro aditiva (JECFA) stanovil v r. 2001 přechodný tolerovatelný týdenní příjem (PTWI) OTA na 100 ng/kg tělesné hmotnosti. K této hladině příjmu došel na základě studií mechanismu nefrotoxicity a karcinogenity. Přehodnocení tohoto příjmu se má uskutečnit v r. 2004. Uvedená hodnota PTWI odpovídá tolerovatelnému dennímu příjmu (TDI) 14,3 ng/kg tělesné hmotnosti. Na základě údajů o karcinogenitě OTA u lidí se však ukazuje, že denní příjem 5 ng OTA/kg tělesné hmotnosti je rozumný odhad maximálního TDI. Uvedená hodnota je podobná tzv. virtuálně bezpečné dávce (VSD). Vědecký výbor pro potraviny v EU akceptoval 5 ng/kg tělesné hmotnosti a doporučil, aby byla přijata taková opatření, která povedou ke snížení denního příjmu OTA pod 5 ng/kg tělesné hmotnosti.
Na základě studie provedené v Belgii se odhaduje, že se pivo podílí na TDI pouze 1,2 až 5,5 % v závislosti na denní konzumaci piva. Z uvedeného je patrné, že pivo v Belgii nepředstavuje z hlediska kontaminace OTA vážné nebezpečí. Příležitostně se mohou vyskytnout vysoce kontaminované šarže piva, a to u piv vyráběných ze surovin pocházejících jak z ekologického zemědělství, tak z konvenčního hospodaření. Doporučuje se provádět preventivní opatření během sklizně, transportu a skladování surovin pro výrobu piva tak, aby příjem OTA byl na co nejnižší úrovni.
Food additives & Contaminants, 19, 2002, č. 12, s. 1169–1179