Povodně zbrzdí ekonomiku až o 0,5 %
povodně; škody; 2,5% HDP; privatizace; kurz EUR
Události minulého týdne svým rozsahem výrazně zamíchaly kartami pro odhady dalšího vývoje domácí ekonomiky a s tím souvisejících makroekonomických ukazatelů. Trh, který nebyl ani v předešlých týdnech příliš aktivní, se rozjíždí pomalu. Je to způsobeno nedostatkem výraznějších impulsů. Český statistický úřad posunul kvůli povodním termíny zveřejňování dat a ze stejných důvodů byly posunuty aukce státních dluhopisů i státních pokladničních poukázek. První velmi hrubé odhady, které byly zveřejněny, hovoří o škodách přibližně o polovinu větších, než které byly způsobeny záplavami v roce 1997. Podle prohlášení vládních úředníků, nebudou tyto škody kryty emisemi dluhopisů, ani na příklad vypisováním specifických daní. Úhrada vzniklých škod z privatizačních příjmů by se jevila jako nejschůdnější varianta. Avšak i zde je velké riziko, že přesto dojde k nárůstu již dosti velkého schodku státních financí příštího roku.
Co tedy můžeme očekávat? Pravděpodobně snížení růstu domácí ekonomiky, a to v rozmezí do půl procenta od očekávaných hodnot, které byly odhadovány na úrovni 3% růstu HDP. Dalším z dopadů bude zvýšení cenové hladiny. Tato skutečnost se dá odvozovat z dopadu povodní roku 1997, kdy došlo k pohybu směrem vzhůru hlavně kvůli cenám potravin. Předpokládal bych pohyb vzhůru o jedno procento do konce letošního roku. I v tomto případě by to nemělo znamenat výraznější impuls pro změnu monetární politiky ze strany centrální banky. Spíše se může jednat o signál, že v nejbližší době nedojde ke změně úrokových sazeb směrem dolů.
Česká koruna, která poslední měsíc oslabovala, podpořena skrytými intervencemi centrální banky, tak ze svého maxima vůči společné evropské měně ztratila přibližně 8 %. K zastavení oslabování došlo v průběhu minulého týdne. Důvodem by mohlo být spekulativní očekávání trhu na konverzi prostředků západoevropských zajišťovacích institucí pro domácí pojišťovací ústavy. Otázkou může být celková výše prostředků, které bude nutné konvertovat. Druhým faktorem může být předpoklad použití sterilizovaných prostředků z privatizace, které by vláda mohla uvolnit na úhradu vzniklých škod poté, co rozhodnutí o nákupu armádních letedel bude s největší pravděpodobností revidováno. Koruna by se tak vůči EUR měla pohybovat v rozpětí 30,50 až 31,50 s tím, že dolní limit tohoto intervalu bude důležitý i pro ČNB.
Martin Pavlík, makléř PPF
HN, 2002, č. 162, s. 26 (Mik)