Použití nanočástic při výrobě potravin – část II
Vydáno: 3. 10. 2008
Autor:
Zdravotní riziko z nanočástic. Analytické metody pro detekci nanočástic v potravinách.
Podrobně se studovala plicní toxicita částic obsažených ve vzduchu (většinou se uvádějí jako ultrajemné částice < 10 µm) a ví se tak, že toxicita silně souvisí s velikostí částic. Dosud však není mnoho známo o toxicitě ENP a jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí (vodu a půdu). Některé studie však naznačují jejich (eko-)toxicitu. Uvádí se, že různé typy nanočástic působí cytotoxicky, prostupují buněčné vrstvy a akumulují se v tkáni. Je známa toxicita fullerenů a nanočástic TiO2 vůči Daphnia a jiným vodním species a také fytotoxicita nanočástic oxidu hlinitého. Fullereny, stříbro a jiné nanočástice vykazují rovněž antibakteriální účinky, které se využívají v prostředcích na ochranu zdraví a ve vodném prostředí
Dokonce v případech, kde nanočástice nevykazují žádnou akutní toxicitu, zůstávají nezodpovězeny otázky dlouhodobých účinků, bioakumulace a vlivu na strukturu (webs) potravin. ENP mohou rovněž ovlivňovat toxicitu jiných látek, protože je o přirozených nanomateriálech známo, že působí jako “nanovektory” pro kontaminanty. Studie zaměřená na kapra ukázala zvýšenou bioakumulaci kadmia v přítomnosti nanočástic TiO2.
Je proto velmi důležité, že se začalo s objasňováním chování ENP v potravinářských materiálech, spotřebitelských výrobcích a environmentálním prostředí a také toxicity ENP pro lidí a životní prostředí. K tomu je zapotřebí mít k dispozici analytické metody, které umožní detekci a charakterizaci ENP v řadě typů matric.
Vývoj v oblasti nanotechnologie postupuje rychle, a proto se očekává, že v budoucnu bude stále více výrobků, které budou obsahovat některý typ nanomateriálu. Dosud se však ví málo o výskytu, působení a toxicitě nanočástic. Nedostatečná znalost je zapříčiněna například tím, že chybí metodologie pro detekci a charakterizaci uměle vyrobených nanočástic v komplexních matricích, tj. vodě, půdě nebo potravinách.
V práci publikované pod názvem “Detection and characterization of engineered nanoparticles in food and the environment” je podán přehled o různých analytických technikách, které jsou k dispozici pro detekci i fyzikální a chemickou charakterizaci vyrobených nanočástic a to ve výrobcích (product formulations), životním prostředí a potravinářských materiálech. Dosud se udělalo málo práce v souvislosti s detekcí a charakterizací vyrobených nanočástic v potravinách.