Následky povodní - skládky odpadu. ŽP

Po loňských povodních zůstaly černé skládky
Lidé využili povodní, aby se zbavili nepotřebných věcí a tun odpadu.
Na rozlehlé pláni nad pražským Radotínem, pod nímž je údolí s paleontologickými lokalitami světového významu, vyrostla největší černá skládka v zemi. Původně to bylo jedno ze tří míst, kam se po povodních mohl legálně vozit odpad. Jenže sem nepotřebné věci vozí i lidé, kterých se velká voda ani nedotkla.
Skládka nad Radotínem – na rozdíl od zbývajících dvou vybraných míst v Praze u Velké Chuchle a Lahovic – není „na očích“. V noci ji nelze vidět prakticky vůbec.
„Náklaďáky sem začaly svážet všechno možné. Odhaduji, že se jich tady otočily stovky. Ať mi nikdo neříká, že tohle měl ve sklepě a zaplavila mu to voda,“ říká Pavel Polák z pražského magistrátu. Ukazuje na zřetelnou hranici, kde končí povolené úložiště a začínají hromady odpadu, na němž není ani stopa po bahnité vodě. Polák byl koncem března jmenovaný koordinátorem projektu Generální úklid Prahy.
Černá skládka vznikla i na vedlejším soukromém pozemku u cesty, kde vede turistická značka. Ta zakrátko vyústí v chráněné krajinné oblasti Český kras. Haldy odpadků teď rozděluje už jen silnice.
„Stále burcujeme majitele, ať to uklidí. Nám ten sousední pozemek nepatří,“ uvedla starostka Radotína Hana Žižková. „Budeme žádat magistrát, aby se to všechno odvezlo. Zafouká vítr a nám létá nad hlavami spousta igelitů a papírů,“ dodala.
Odpadky ze skládky zanáší vítr až dvacet kilometrů daleko. Pražská radnice ubezpečuje, že příští týden nastoupí firma, která uklidí nejprve úložiště ve Velké Chuchli. Další skládky – v Lahovicích a nad Radotínem – mají brzy následovat. Původně magistrát počítal, že úklid bude stát několik miliónů. Teď, když se skládky rozrostly, musí počítat spíše s desítkami miliónů.
A proč se dočasné úložiště nad Radotínem neuklidilo dřív? Podle starostky Žižkové nebylo loni včas rozhodnuto, kam by se pozáplavový odpad měl svážet. „A pak přišla zima. Půda tam byla podmáčená. Technika by při shrnování odpadu a zeminy zapadla,“ tvrdí.
Koordinátor Polák nechce až do pátku, kdy skončí výběrové řízení na firmu, přesnou částku za likvidaci skládky a rekultivaci zeminy specifikovat. „Prší do toho a nečistoty promořují zeminu a spodní vody. V povodňových sutinách vznikají plísně, jsou tam i těžké kovy jako cín, měď nebo olovo. Na skládce se rozkládají také plasty. Všechno to teče do Radotínského údolí. Likvidace nebude jednoduchá a tudíž ani levná,“ upozorňuje.
Na žádost magistrátu začala od poloviny dubna kontrolovat okolí skládky městská policie. „Strážníci od té doby udělili celkem devatenáct pokut za více než dvanáct tisíc korun. Dva viníci, kteří tam chtěli vyvézt odpad, byli oznámeni městské části. Ta jim může za tento přestupek udělit až padesátitisícovou pokutu,“ uvedla mluvčí pražské městské policie Radka Waitová.
Kdyby strážníci u skládky častěji hlídkovali už od loňského podzimu, mohli vybrat na pokutách i několik set tisíc korun. A to jen za tu v Radotíně.
Počet černých skládek v Praze odhaduje magistrát na několik desítek.

Autoři:  Pavel Otto, Pavel Baroch (Ihned)

e-mail: info@iceu.cz ;
http://www.evropska-unie.cz ;

ICEU-EkoList, 5. 5. 2003