Třicet procent produkce oříšků kešú likvidují škůdci. V Indii, která patří k hlavním producentům oříšků kešú, prověřovali možnosti využití ozařování k zajištění jejich  zdravotní nezávadnosti.

Oříšky kešú (Anacardium occidentale Linn) jsou důležitým exportním artiklem Indie. Tvoří asi 7 % příjmů státu. Jsou však snadno kontaminovány hmyzem, plísněmi, bakteriemi a parazity. Existuje asi 30 druhů hmyzu, které napadají tyto oříšky. Hmyz  se během skladování oříšků pomnožuje a způsobuje přibližně 30% ztrátu ze sklizně. Aby se zamezilo zamoření oříšků, provádí se chemická dezinfekce (postřikování insekticidy a fumigace pomocí metylbromidu). Je snahou používání chemických prostředků minimalizovat, neboť existují obavy z jejich karcinogenních i jiných škodlivých účinků na lidský organismus. Před uvedením suchých plodů na trh se vyžaduje provádět provzdušnění. Tento postup ošetření oříšků kešú může vést ke snížení senzorické kvality výrobku nebo k vytvoření rezistence u hmyzu. Předejít se tomu dá aplikací nízkých dávek záření. Ozařování materiálů s vysokým obsahem lipidů však může vést k peroxidaci lipidů a následně ke vzniku nežádoucího zabarvení, chuti a vůně a ke ztrátě přirozených antioxidantů v ozařovaném výrobku.
Výzkumníci v Indii sledovali účinek dávek záření 0,25–1,00 kGy na oříšky kešú, a to během 6 měsíců skladování. Ačkoliv se ukázalo, že žluknutí oříšků kešú závisí na době skladování a na dávce záření, nebyly pozorovány žádné podstatné změny kvality při aplikaci dávky záření 0,25 kGy. Tato dávka záření by tak mohla sloužit jako alternativa chemických metod zamezování kontaminaci oříšků kešú.
Tak, jak postupně přibývá potravin, jejichž zdravotní nezávadnost se zajišťuje prostřednictvím ozařování, hledají se stále nové postupy prokazování ozářených potravin. Metody prokazování ozářených potravin jsou nezbytné pro kontrolní orgány dohlížející nad tím, že povolené dávky ozáření nebyly překročeny. V případě oříšků kešú se ukázalo, že vhodnými markery ozáření dávkou 0,25–1,00 kGy jsou těkavé uhlovodíky s dlouhým řetězcem, a to 1-tetradecen, 1-hexadecen a 8-heptadecen. Jejich koncentrace se lineárně zvyšuje s dávkou záření. Během skladování se však jejich koncentrace výrazně snižuje.
Food Chemistry, 80, 2003, s. 2, s.  151–157, 159–163