Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Ostropestřec mariánský – nadějný lék na rakovinu do kategorie

Vlivy na zdraví - Archiv > Vlivy na zdraví - Archiv> Potravinářství - Archiv
Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Ostropestřec mariánský – nadějný lék na rakovinu

Vydáno: 3.4.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Článek iDNES informuje o velmi nadějném výzkumu českých vědců, kteří zkoumají protirakovinné účinky výtažku ostropestřce mariánského.

Nad léčivými vlastnostmi této rostliny nyní bádají čeští vědci. Ze semínek získávají substanci silybin, kterou pak přetvářejí do mimořádně nadějného léku na rakovinu.
Tento bodlákový výtažek nyní v laboratořích zdokonaluje tým profesora Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s odborníky z olomoucké Univerzity Palackého.
Princip spočívá v tom, že silybin nádor doslova vyhladoví. Jinak řečeno: zabrání vývoji cév, které tumor vyživují. "Cévy zaniknou anebo se vůbec nevyvinou, takže nádor odumře," vysvětlil Vladimír Křen.
Rakovinný nádor už v raném stadiu vysílá do okolí "hladové" stresové signály. Ty pak tělo donutí, aby k nádoru vystavěl vyživovací cévní cestu.
"Nádor si prostě na organismu vynutí, aby ho živil. A když tomu zamezíme, může tumor už v raném stadiu odumřít. Jinak po vzniku vyživovacího cévního řečiště začne rychle růst, a může dokonce do krevního oběhu pouštět své buňky. Nádor tak metastázuje," říká profesor Křen.
Vědci dokončují testy svých bodlákových substancí na buňkách. A protože jsou mimořádně slibné, chtějí ještě letos přejít k ověřování léčivých účinků preparátu na myších zasažených rakovinou.
"Ke zkouškám na nemocných lidech a k hotovému léku bychom se mohli dopracovat, pokud půjde vše dobře, asi tak do deseti let. Je to ještě dlouhá, ale velmi nadějná cesta," upozorňuje Křen.
Již teď je však jasné, že jde o ryze českou, šetrnou metodu léčby pevných typů nádorů s minimálními či nulovými vedlejšími účinky. S jedinou výjimkou - silybin nezabírá na leukemii. A ještě v něčem je tato metoda výjimečná. Může doplňovat klasickou chemoterapii, která sice nádor zabíjí, ale oslabuje zároveň imunitu člověka. Silybin nádor oslabí a chemoterapie jej dorazí.
Výzkum českých badatelů má v zahraničí natolik velký ohlas, že se koncem tohoto týdne v Praze bude konat mezinárodní konference o substancích, jejichž léčivé vlastnosti jsou podobné bodláku ostropestřci mariánskému.
Článek informačního serveru iDNES „Výtažek z bodláku dokáže „vyhladovět“ rakovinu“.

Ostropestřec mariánský patří mezi léčivé byliny. Za léčivé účinky plodů ostropestřce jsou odpovědny zejména flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Vedle toho i podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako dosti silné antioxidanty. Dále jsou v plodech přítomny bílkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry, kvercetin, dehydroflavonol taxibolin a vitamin E v množství asi 500 až 800 mg/kg.
Jak již vyplývá z výše uvedeného, užívá se plodů ostropestřce zejména při nemocech či poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Experimentálně bylo ověřeno, že podávání silymarinu ve všech těchto případech nejen urychluje regeneraci jaterní tkáně, ale mnohdy i výrazně zvyšuje naději k přežití (např. po požití muchomůrky). Vedle toho droga ovlivňuje tvorbu žluči a tím i celou látkovou výměnu.
Více zde.

Zdroj: iDNES

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018