Organizování výzkumu doplňků stravy v USA
Na šesti univerzitách v USA byla zřízena specializovaná pracoviště pro výzkum doplňků stravy. Cílem je podávat spolehlivé informace o doplňcích stravy odborné i laické veřejnosti. Je uvedeno hlavní zaměření těchto pracovišť.
Národní ústavy zdraví (NIH) v USA – Úřad pro doplňky stravy (Office of Dietary Supplement, ODS) financuje společně s National Center for Complementary and Alternative Medicine (NCCAM) a National Institute for Environmental Health Sciences (NIEHS) šest středisek pro výzkum doplňků stravy se zaměřením na byliny. Je tak zajištěno, že prováděný výzkum je na vědecké úrovni. K financování těchto pracovišť také přispívá Úřad pro výzkum zdraví žen (Office of Research on Women’s Health) a Národní ústav všeobecných lékařských věd.
Střediska pro výzkum bylin byla zřízena na těchto univerzitách:
– Iowa State University/University of Iowa (ISU/UI)
– Purdue University and University of Alabama-Birmingham
– University of Arizona
– University of California at Los Angeles (UCLA)
– University of Illinois at Chicago (UIC)
– University of Missouri (MU)
Na ISU/UI, ve Středisku pro výzkum botanických doplňků stravy, se zaměřují na dvě nejvíce rozšířené byliny: echinaceu a třezalku tečkovanou (St. John’s wort). Hlavní pozornost věnují identifikaci rostlinných sloučenin, které jsou aktivní v modulaci imunity, v prevenci virové infekce, v prevenci zánětu a v buněčné proliferaci.
Botanické výzkumné středisko pro nemoci související se stárnutím na Purdue University se specializuje na účinky rostlin obsahující polyfenoly, z nichž řada se konzumuje pro svoji výživovou hodnotu a údajné léčebné účinky. Jde např. o sóju, hroznové víno, zelený čaj, bobuloviny a četné další rostliny, např. jinan dvoulaločný (Gingko biloba). Zdravotní prospěch polyfenolů se obecně přisuzuje jejich antioxidačnímu působení. Vyšetřují se však i jiné mechanismy, které se mohou uplatňovat. Sójové izoflavony působí např. jako fytoestrogeny, které mohou hrát určitou úlohu v metabolismu kostí. Aktivity střediska na Purdue University se zaměřují na dvě hlavní příčiny úmrtí v USA, tj. na onemocnění srdce a rakovinu a na dvě hlavní příčiny snižování kvality života s věkem, tj. na osteoporózu a ztrátu vědomostních dovedností. Výzkumné středisko v Purdue úzce spolupracuje s výzkumníky na University of Alabama v Birminghamu (UAB).
Středisko pro výzkum fytomediciny v Arizoně se zaměřuje na tři rostliny: zázvor (ginger), kurkumu a myrhovník (boswellia), které se široce používají v tzv. “traditional ayurvedic medicine” k léčení zánětlivých onemocnění. Cílem je identifikovat aktivní složky těchto bylin a studovat jejich farmakologickou aktivitu. Plánuje se, že se v klinických studiích bude prověřovat vliv na artritidu a na jiné chronické zánětlivé stavy, např. respirační onemocnění (astma).
Botanické středisko UCLA provádí základní a klinický výzkum, jehož cílem je vyšetřovat zásadní rozdíly mezi botanickými doplňky stravy a léky. Středisko vytvořilo nové pracoviště pro pěstování plodin, které má k dispozici skleník a zařízení pro kultivaci rostlinných buněk, může dále provádět analýzu fytochemikálií a rostlin z hlediska genetiky. Výzkumné projekty vedly k novým pohledům na účinky zeleného čaje v souvislosti se vznikem nádorů, přičemž podobné působení vykazuje i kurkumin a houby Ganoderma. Projekt čínské rýže s červenou plísní se zabývá vývojem nových species, které by se využily v prevenci kardiovaskulárního onemocnění i rakoviny. Výzkum třezalky vedl k identifikaci oblastí v mozku pokusných zvířat, které jsou třezalkou ovlivňovány. Další studie se zaměřují na vyšetřování vzájemného působení bylin ve směsích a jejich vlivu na běžná chronická onemocnění včetně různých forem rakoviny.
Středisko pro výzkum bylinných doplňků stravy pro ženy na UIC se zaměřuje na jedenáct bylinných doplňků, které jsou potenciálně prospěšné pro ženy, např. při menopauze. Výzkum se soustřeďuje na identifikaci aktivních složek těchto bylin a na jejich standardizaci. V klinických zkouškách se prověřuje ploštičník (Cimicifuga racemosa) a jetel luční (Trifolium pratense). UIC poskytuje rovněž informace o bylinách spotřebitelům i odborníkům ve zdravotnictví (databáze
NAPRALERT, Natural Products ALERT).
Středisko pro výzkum rostlinných nutričních faktorů a fytochemikálií na MU se zabývá studiem molekulárních mechanismů fytochemikálií a rostlinných nutrientů. Zaměřuje se především na bezpečnost a účinnost bylin ve vztahu k lidskému zdraví. V současné době se provádí výzkum mechanismů působení fytoestrogenů a polyfenolů při rakovině prostaty, neurodegenerativním onemocnění a odchylkách imunity.