Francouzská studie zaměřující se na hodnocení mléka, tj. hlavní potraviny pro děti, z hlediska obsahu látek s estrogenním účinkem.

V mezinárodním měřítku se v současné době věnuje zvýšená pozornost vědeckému výzkumu zaměřenému na bezpečnost potravin, zvláště pak zhodnocení rizika z chemikálií v rámci potravinového řetězce. Jednou ze sledovaných skupin jsou i chemikálie, které narušují endokrinní systém (EDCs, endocrine disruptor chemicals). Za EDCs se považuje také řada přirozeně se vyskytujících látek, např. fytoestrogeny. Na rozdíl od látek průmyslově vyráběných, např. dioxinů, PCB, bifenolu A a alkylfenolů jsou fytoestrogeny dosud nedostatečně prozkoumány. Existuje mnoho prací, ve kterých se popisují potenciální pozitivní účinky fytoestrogenů, např. při zmírňování symptomů menopauzy nebo při kardiovaskulárním onemocnění.  Jsou však k dispozici také studie o škodlivých účincích sloučenin s estrogenní aktivitou na zdraví, a to zvláště v případě jejich působení v kritických stádiích vývoje. Dosud se výzkum zaměřoval především na jejich sledování v různých druzích rostlinných zdrojů a na jejich metabolismus u hlodavců. Byly vypracovány metody jejich stanovení v humánní moči, plazmě, “sójovém” a mateřském mléku. Stále je však málo informací o výskytu fytoestrogenů v potravinách, zvláště pak v potravinách živočišného původu a chybí údaje o odhadu expozice těmto sloučeninám u citlivé populace, např. u dětí. Velký zájem je proto o odhad výskytu fytoestrogenů v kravském mléku, neboť se při výkrmu zvířat zvyšuje používání mouky z různých rostlinných zdrojů, které obsahují velká množství isoflavonů.
Ve Francii provedli studii, ve které vyšetřovali výskyt hlavních fytoestrogenů (isoflavonů, lignanů, kumestanů) v různých komerčních vzorcích kravského mléka. Mléko bylo zvoleno proto, že představuje hlavní potravinu pro citlivou skupinu populace, tj. děti. Celkem se analyzovalo 26 různých komerčních vzorků mléka, přičemž se bral do úvahy vliv obsahu mléčného tuku (plnotučné nebo odstředěné mléko) i typ výkrmu krav (z konvenčního a ekologického zemědělství). Výsledky ukázaly, že se isoflavony v mléku vyskytují ve stopových množstvích (v rozsahu 0,1–5,0 µg/l). Ve všech analyzovaných vzorcích však byla vysoká koncentrace látek s estrogenním účinkem, a to: eguolu (produkuje se ve střevech jako metabolit např. sóji a sójových potravin) a enterolaktonu (lignanu). Jejich obsah se pohyboval v rozmezí 14,1–293 (equol) a 14,3–94,4 µg/l (enterolakton).
Důsledky potenciálního estrogenního účinku potravin na citlivou skupinu populace – děti je proto zapotřebí dále prověřovat.
Food Chemistry, 87, 2004, č. 2, s. 275–281