Pokud země s intenzivním zemědělstvím zařazené v GBR II neprovádějí důkladný monitoring testy, nelze tvrdit, že jsou nákazy prosté. Zjednodušení kategorizace na 4 skupiny.

Dne 2. 12. se Josef Holejšovský, ústřední ředitel SVS ČR, účastnil v Bruselu zasedání Stálého veterinárního výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat. Na programu byla výměna názorů na návrh Komise představující společné stanovisko členských států EU ke kategorizaci zemí z hlediska BSE, které jsou členy Mezinárodního úřadu pro nákazy – OIE v Paříži (nově také nazýván Mezinárodní organizace zdraví zvířat).
Šlo o kategorizaci danou mezinárodním kodexem zdraví zvířat, který tato organizace (OIE) vydává. Účastníci především zdůraznili potřebu brát při zařazování do jednotlivých kategorii z hlediska rizika BSE v úvahu intenzitu monitoringu, tj. vyšetřování a neupřednostňovat pouze posuzování rizika (risk assesment).
Josef Holejšovský zdůraznil, že i když analýza rizika je velmi významným nástrojem, přesto nemůže v žádném případě nahradit výsledky vyšetřování. Dokladem toho je skutečnost, že i státy zařazené z hlediska geografického rizika BSE (GBR BSE) do skupiny II, pokud začaly vyšetřovat rychlými testy, zjistily případy BSE, jako například Slovinsko, Finsko, Rakousko a v poslední době například i Kanada.
Pokud země s intenzivním zemědělstvím zařazené v GBR II neprovádějí důkladný monitoring testy, nelze tvrdit, že jsou nákazy prosté.
Členské státy požadují zjednodušit kategorizaci BSE rizika z dosavadních pěti skupin na čtyři, nicméně budou prosazovat, aby samostatnou skupinu představovaly země s neurčeným rizikem, z toho důvodu, že neprovádějí vyšetření rychlými testy. Zástupci členských zemí EU si však jsou vědomi toho, že pro některé africké a asijské země bude problematické přijmout kvůli výhodnému zařazení z hlediska BSE povinnost vyšetřovat skot na BSE.
V závěru jednání byly členské státy vyzvány, aby daly podněty k projednávání otázek, které jsou v oblasti BSE problematické. Belgický delegát požádal EK, aby se zabývala možností zmírnit opatření týkající se zejména věku skotu při odstraňování specifikovaného rizikového materiálu (SRM), ale i celkového zákazu zkrmování masokostních mouček.
Josef Holejšovský znovu požádal, aby byl zvážen požadavek SVS ČR, který vznesl na jednání Stálého veterinárního výboru Rady EU dne 20. 11. 2003. Totiž, aby byla zvážena možnost ponechat laktující krávy, které se při výskytu BSE v chovu dostaly do potravní a věkové kohorty, alespoň dokončit laktaci a to především z toho důvodu, že mléko je považováno za nezávadné. V případě této možnosti by čeští chovatelé skotu byli ochotni dát záruky, že takové krávy budou trvale označeny tak, aby bylo na první pohled zjevné, že jsou součástí kohorty, a že se nedostanou do potravního ani krmivového řetězce. To znamená, že budou po ukončení laktace, popřípadě vyřazení z chovu, utraceny a neškodně odstraněny. Zároveň, že zabezpečí, aby nemohly být zcizeny za účelem nepovoleného poražení. Takové záruky bude v případě souhlasu EK určitě požadovat.
Státní veterinární správa ČR je pak připravena takováto opatření dozorovat a zaručit, aby byla dodržována.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: http://www.svscr.cz.

SVS, 3. 12. 2003